• 
• 
• 
• 

Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín na Wikipedii

Související

Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého

Obrázky

Reference

• Klatovy :: odstavec 13

  Jiný člen řádu, Bohuslav Balbín, žijící tady v exilu jistě chmurném, psal právě v Klatovech svou Obranu, jejíž obšírný název dobře vystihuje žalné ovzduší sedmnáctého věku: "O šťastném někdy, nyní však přežalostném stavu království Českého, zvláště pak o vážnosti jazyka českého čili slovanského v Čechách, též o záhubných úmyslech na jeho vyhlazení a jiných věcech, k tomu příslušejících, rozprava krátká, ale pravdivá".

• Poutní místo :: odstavce 44, 52

  Za jitra pokračujeme v pouti a začneme ji v kapli, v níž je zobrazeno Jidášovo políbení, a v další uzříme svázaného Ježíše, kterého vyvádějí římští vojáci ze zahrady. U Chromého žida je Kristus veden žoldnéřem, a pak se zastavíme u potoka Cedronu, za cestou projdeme kapli, v níž je Pán haněn a tupen a Vodní branou dospějeme podél Malše až ke kapličce U Anáše. Hned za ní je větší kaple U děvečky. Trochu koketní nakročení děveččino a její líbezný úsměv prudce kontrastuje s provinilým postojem Petrovým, jemuž dřevěný kohout připomíná, že Pána třikrát zapřel a třikrát zradil. U řeky je i další "štace", nazvaná Malý Pilát, a k té se snad vztahuje Balbínovo sdělení o jedné příhodě velmi vzrušené. Kdysi, v jeho době, připutoval s procesím k této kapličce jeden myslivec. Dívá se na židovského žoldnéře, bičujícího Krista, krev mu stoupla do spánků, neovládl se, prudce sňal s ramen svůj tromblón, namířil a střelil po židovi. Snad uslyšel vykřiknutí dřevěného zastřeleného biřice, to už nám nikdo nesdělí - ale omluvil se s pláčem přítomným a dlouho a dlouho se potom modlil. Od Herodesa doputujeme k Velkému Pilátovi, a to už bude kaplička ve vsi, v níž je Kristu kříž na ramena vložen, v další mu Veronika podá bílou roušku a v jiné se setká s plačící mateří. Pod zámkem v Popravní bráně uslyšíme plačící dcerky jeruzalémské a v kapli U Šimoniše spatříme sedláka z Cyrenaiky, který Pánu nadlehčil přetěžký kříž, a potom vystoupíme vzhůru po strmé cestě na horu Kalvárii, kde se už tyčí tři kříže, a na dvou krajních nad zkroucenými těly si můžeme přečisti jména lotrů Dismase a Gustase. Sestupujíce k Malši, zastavme se u Matky Sedmibolestné, na jejímž "křídle" spočívá tu břímě nejtěžší. Sojky a žluvy, policajti lesa, vylétli ze smrkových korun, když jsme se přiblížili k zástavem poslednímu. Odvalený kámen před vchodem jeskyně už sám o sobě svědčí, kam máme vstoupit. Z kvetoucí přírody vkročíme do tmy božího hrobu dotknouti se tam bledého dřevěného těla Kristova, jež zabaleno v bílém plátně leží nehybně ve schráně z kamene. Poutníci je obložili svatými obrázky a ruce jeho obtočili růžencem, nejinak, než činívají svým nebožtíkům. I stěny uvnitř ověsili papírovými růžičkami. - Vnější zdi kdosi počmáral surrealistickými znaky. Dva sloupy po stranách kapličky s nástroji Kristova umučení a rudé bobulky červeného bezu připomenou realisticky kapky boží krve a rozstřílený betonový kryt dole u řeky má i pro nás důsažnost symbolickou.

  ...

  Luna se protáhla okenní mříží jako stříbrná kočka, jejíž světélkující srst jitří tmu každým dotykem. Dole v úvalu se od skla odráží lkáni Malšino, měníc tóninu i rytmus, a ty se hroužíš v klenuté ložnici Bohuslava Balbína do tuch hradiště branšovického, z jehož chlumu "kuviká" sýček.

• Přetiché město :: odstavec 14

  Jména zvučná a drahá, méně známá i proslulá, jako třeba vaše, Bohuslave Balbíne a Václave Vratislave z Mitrovic, mne provázela zámeckými nádvořími i ztichlými ulicemi města. Vy, první, jste sice svou slavnou Obranu jazyka českého napsal až v chmurném exilu klatovském, ale vy, druhý, cestovateli a vojáku, patříte sem svým mládím, neboť váš otec byl v šestnáctém věku zdejším zámeckým regentem a vaše Příhody z tureckého zajetí nás okouzlují podnes...