• 
• 
• 
• 

Jaroslav Kvapil

Jaroslav Kvapil na Wikipedii

Související

O čem vím

Obrázky

Reference

• Velhartice :: odstavec 18

  Maně vzpomínám krásného líčení Kvapilova v knize "O čem vím", kde je věrně a sugestivně podáno líčení o návštěvě Jiráskově a Kvapilově u stařického spisovatele na Hrádku. A tak jsem si živě představil postavu Pravdovu právě zde, nad jeho knihami, folianty a lejstry.

• Klatovy :: odstavec 17

  Jméno Františka Křižíka, plánického rodáka, proslulo daleko za hranicemi svými objevy v oboru elektřiny, a básník Jaroslav Kvapil z blízkých Chudenic zapsal se trvalou pamětí do dějin Národního divadla; svým podnětem k manifestu českých spisovatelů za první světové války do vědomí celého národa. Za nedělních odpůldní pod starými stromy městského sadu zní marnivá hudba do kroků švadlenek s rozpíchanými prsty, a na písku pěšin si děti staví zámky svých snů.

• Na Vodňansku :: odstavec 7

  Mladá umělkyně se záhy dostává na světová jeviště. S Oskarem Nedbalem a Jaroslavem Kvapilem zajíždí v roce 1923 do Španělska, kde zpívá v Prodané nevěstě. Na popud Richarda Strausse dostala nabídku k státní opeře vídeňské, a jen z lásky k Národnímu divadlu odolala tomuto lákání jistě svůdnému. Na svých uměleckých zájezdech sklízela úspěchy v Paříži i v Dráždanech, v Sovětském svazu i západoevropských metropolích, dvakrát se dostala až do Ameriky, kde v San Francisku zpívala česky Carmen, a tamní kritika pěvkyni velmi chválila, ale její zpěv se jí zdál být zpíván "v poněkud komické řeči". V roce 1938, při druhém americkém zájezdu, byl zejména oceněn její slovanský hlasový témbr, který jí otvíral cestu k srdci posluchačů. Vysoce dramatický soprán byl tehdy jejím hlasovým nástrojem, zatímco my ji z posledních let milovali pro její krásný alt. Po Emě Destinnové byla naše protivínská rodačka první pěvkyni, která v širokém světě razila cestu českému umění hudebnímu.

• K metropoli kraje :: odstavec 103

  Umlkl už ve zdejších ulicích hlučný hovor copatých Němkyň, ó, jak by se zaradoval Jan Neruda! A jak asi tuto změnu viděl rád i básník Jaroslav Kvapil, když sem jezdil potěšit se s vnoučaty!