Trhové Sviny

Trhové Sviny na Wikipedii

Související

Trhové Sviny, boží muka v kamenné míse

kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech

Reference

Hlasy domova :: odstavec 197
Skromná krása městečka je převážena přírodní líbezností jeho okolí. Zpod lípy u lesa Kamenice obhlédneme celý širý obzor šumavských pásem, vlnu za vlnou, od Prenetu za Javorník, od Libína k Riesenschlossu u Kašperských Hor, Kleť i Helfenburk. Za dnů vyjasněných zahlédneme i Kohoutí hory u Trhových Svinů s hraničním pásmem hor Novohradských. Na straně opačné se prostírá režná a blankytná krása blatenské kotliny a za ní indigové lesy Brd od Třemšína až k Toku.
Do nejjižnějších Čech :: odstavce 3, 46
Město samo, založené na počátku třináctého století, nevyniká ani zvláštní výstavností, ani starobylostí. Z jeho historie upoutá jméno vrstevníka Husova, kněze Jakuba z Kaplice, který koupil se svými druhy dům U černé růže v Praze a věnoval jej českým universitním studentům. Pro čilejší ruch hospodářský nebylo tu nikdy přirozených podmínek. Polaření, chov dobytka a drobná řemesla živily obyvatele nebohatého kraje, jehož okresní město slynulo vedle Trhových Svinů slavnými dobytčími trhy, hojné navštěvovanými řezníky z celých jižních Čech.
...
Nezapomenutelné jsou jeho večery, kdy rozsáhlá hláď zrcadlí temný trojhřbet Novohradských hor: Vysokou, Písařku i Kraví horu, a na straně půlnoční uzavírá obzor táhlá vlna Slepičích hor za Trhovými Sviny. Jeden břeh se tmí lesem a druhý je rozsvícen zelení luk i režnotou žitnišť, zlátnoucích pod krvavým zapadajícím sluncem.Viděl jsem mnoho rybníků na své pouti, ale tento rybník dovede čarovat nejpřekvapivěji a do jeho proměňavého zrcadlení si můžeme promítnout nejvíce stavů duše.
Krajina mýtu :: odstavce 3, 12, 36, 42
Dávno už vyhasly strážné ohně na valech doudlebské ostrožny, u Malše zmlkly chorovody dívek, opásaných černobýlem, a v hladinách kamenných mis před pohanskými obětišti u Pořešína, Dobrkova a Trhových Svinů se zatím vystřídaly tisíceré tváře a děje. Zpod mohyl však ještě žhnou horké popelnice a medovina lip stéká do hliněných džbánů noci. Zní ještě zaklínadlo z hlubin temenců, kterým starý žrec zaháněl běsy pomezních hvozdů a oběťmi usmiřoval tajemné síly, hrozící a škodlivé člověku. Nerozluštíme už text staré runy, vtesané do obětního kamene u Hrádku, ale dřevní kořenná vůně jmen prastarých slovanských osad jako Trutmaň, Mohuřice, Jedovary, Otěvěk, Nesmeň, Lahuť a Něchov - nás ovane těžkým výdechem černého bezu a zasvítí fosforeskující trouchní věků. Tam, kde se šeřily háje Moraniny, znějí jasné hlaholy křesťanských zvonů - a na dvojcestích i trojcestích, kde nad mohylami tančily průvody s tvářemi v škraboškách, tyčí se dnes k nebi známem kříže.
...
Na rozcestí k Hanzlovu mlýnu u Trhových Svinů postavili boží muka přímo do kamenné mísy a pověst vypráví o jistém kameníku, zničivším jiný kultovní kámen v olešnickém polesí, že si po hrozných snech a útrapách sáhl na vlastní život.
...
Vracím se návsí k jiné kapličce, tam zřím jen malované obrázky na skle, a přes ornamenty selských štítů, přes údolí rozvoněné arnikou, přes hamr vodokováře Buška vidím kráčet Lnišťskou Pannu až tam, kde se zdvíhá vysokou vlnou střecha trhosvinského kostela, sídla jiné gotické Matky boží...
...
Starý pán se tu promění v čiperného houbaře, který se bosky brouzdá v jitřních rosách, sbírá pod borovicemi "diviše" a nebojí se ani chladivé koupele v proudu Stropnice i za dnů sychravých. Modravé jiskry očí blesknou nad bílou bradkou a tvář se šibalsky pousmívá, když nás provází svým citovým hájemstvím, a tím je tady příroda. Chůze do Borovan nebo vzdálenějších Trhových Svinů je pro něho obvyklou procházkou a jeho bystrému pohledu nic neunikne. Z oken své vilky má opravdu překrásnou vyhlídku po celém doudlebském kraji, který k němu mluví hlasem starobylosti i odlišnosti kmenové.