Hlasy domova ::
odstavec
189
Nevím, kolikrát jsem šel z Vahlovic k Buzicům ranní rosou v lukách kolem rybníků Vilímce a Krejčího, kdy v stříbřitém oparu voněla kvetoucí žita, lidé později rozhazovali seno z kup a v kolejích polních cest se třpytila voda. Vždycky to bylo trochu jiné: tichost, barvy i vůně, neopakovatelné jinde. Krásná krajina, typicky česká!