• 
• 
• 
• 

Ludvík Kuba

Ludvík Kuba na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Březnice :: odstavec 28

  Na začátku století bydlil u svého tchána v bývalém komorousovském domě národní umělec Ludvík Kuba, tehdy zamilovaný do barevné krásy mečíků, jiřin a růží i rozkvetlých korun jabloňových, jimiž slynula tchánova zahrada. Malíř se s paletou vypravoval i do okolí, kde několikrát maloval sličný renesanční štít Starosedlského Hrádku, zrcadlící se v spanilé hladině a orámovaný sytou zelení stromů. Některé březnické rodiny mají krásnou památku na jeho tehdejší portrétování, které malíři umožňovalo tenkrát aspoň kousíček živobytí.

• Hlasy domova :: odstavec 187

  Kamenné, šedé zdivo nad proudící říčkou nejednou zlákalo Jaroslava Panušku k namalování několika rozměrných pláten, Alois Moravec je s Josefem Hodkem kreslil od sejpů a neopomněl je oživit mladou pasačkou, zatím co Ludvík Kuba se spokojil kresebným záznamem pro svou vzpomínkovou knížku březnickou.

• K metropoli kraje :: odstavec 61

  Než se setmí, vyjděme si do ulic vnitřního města a pokloňme se velkorysosti zakladatelů, která i po staletích je schopna vyvolat údiv nad vyváženou účelností půdorysu i pravoúhlých křižovatek ulic a uliček - nikterak si nezadávajících s výsledky moderního urbanismu. Na gotiku klášterního chrámu, který je krásným svědectvím o době vzniku tohoto města, zahleděl se před lety malíř Ludvík Kuba, aby ve svém akvarelu podtrhl přísnou majestátnost strmého štítu, zrcadlícího se v stříbrně šedé vodě. Ambit s kamennými skružemi v oknech i zarostlý rajský dvůr nás přenese svou šeřivou tichostí do časů, kdy tu mniši pěli své hodinky a mysl měšťanova se soustřeďovala k povznesenosti nad běžné kupecké zájmy. Ty nám připomene víc strohost zubatého štítu staré solnice, i dobu, kdy Budějovičtí měli "právo skladu, jímžto ti, kdo z Rakous sůl přiváželi, zavázáni jsou do města zajeti a sůl na prodej vyložiti, a dále jetí nesměli, dokud nezaplatili cla jistého". Barokní kuriozitu kaple Smrtelných úzkostí Páně vystřídají čtyři věže z původního opevnění, pod nimiž chodíval statečný a čestný purkmistr z doby poděbradské Ondřej Puklice ze Vztuh, německými spo-lurodáky zavražděný. Nezbytné masné krámy s kůrkovou střechou, které jsou středoevropskou zvláštností, splývají v jednotu i se štíty měšťanských domů v České ulici, jež míří na rynk, barokním rathauzem zdůrazněný. Moudří otcové města dali si v něm vymalovat nabádavou fresku Šalomounova soudu.

• Od Postřekova do Klenčí :: odstavec 11

  Vždycky v Postřekově rádi zpívali a sběratelé lidových písní tu nalezli mnoho písniček veselých i "darebných". Když sem zavítal roku 1893 Ludvík Kuba a přivedli mu do hospody houdka s dudákem a pěknou dívčí, měl co zapisovat po celé půldne. Už před ním tu sbíral Erben, po něm Holas a Zich, nemluvě o Jindřichu Jindřichovi, který tu byl z blízkého Klenčí jako doma.