• 
• 
• 
• 

Dobrá Voda u Březnice

Dobrá Voda (Březnice) na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Březnice :: odstavec 26

  Travnatý břeh Vlčavky dovede naše vzpomínání i k "švédskému mostu" u Dobré Vody, k zřícenince Hrochova Hrádku, které si malíř Jaroslav Panuška zalidnil strašidly, a dál k starým lázničkám, v minulém století hojně navštěvovaným. V osmdesátých letech se tu léčil i Miroslav Tyrš a vyšel si do Březnice zhlédnouti tělocvik žactva na školním cvičišti. Malířka Anna Sequensová nám zaznamenala slovem i kresbou své vzpomínání na dobrovodské letní chvíle. Literáti, herci i slavní lékaři prijíždívali do tohoto půvábného zákoutí. Jeden z nich, Luděk Archleb, tady velmi vášnivě rybařil a o Dobré Vodě napsal do Zlaté Prahy rozmarný fejeton. Hlavní osobou v něm je Arnoštka Kopecká, obveselující o pouti svými pimprlaty a rázovitým humorem nejen letní hosty, ale i vděčné dětské diváctvo... V Březnici ji zastihla smrt.

• Pouť vzpomínavá :: odstavec 53

  Poslední láskou Ullrychovou byla krajina kolem Březnice. Jezdíval tam rád se svou sestrou Lidunkou a těšil se už od jara na toto prázdninové malování. Převezl si tam v kleci i papoušky andulky se svým malířským nádobíčkem a zdomácněl tu ku podivu rychle. Přispěl k tomu i ráz krajiny, kterou až při pozdější práci viděl v jejích odlišnostech. Zalesněný svah Bozeň se zbytky hradištních valů mu připomínaly Prácheň, "švédský most" u Dobré Vody byl v jeho očích vlastně jen obdobou Žižkova mostu pod Kátouckou horou, a bílý zámek březnický aspoň náznakem mu přivolával milované Žichovice.