• 
• 
• 
• 

Václav Jansa

Václav Jansa na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Hlasy domova :: odstavce 56, 139

  Stmívavé zelené šero, plné kapradí a ptačího zpěvu, se rozsvětlí až v lukách u Lhotky, je to samota s rybníčkem, na jehož hrázi stojí rozložitá lípa, kolem mlýna se pasou krávy a zelená rovina se prostírá až k blatenskému zámeckému parku. Jinak kolem dokola šumí les. V mlýně, kde bývala zároven hospoda, bydlil jedno léto krajinář Václav Jansa a básník Antonín Klášterský. Některé Jansovy rybníky pocházejí z té doby od nás a jeho druh, básník, napsal jistě tady své básně "Blatenské rybníky" a "Přiletěli čápi", z nichž druhá je umístěna do blatenského zámku. Z tohoto mlýna pocházel i Jan Ladislav Kuták, jehož báseň "Náš mlýn" je otištěna v knize "Cestou-necestou", kterou vydal svým nákladem v Chicagu.

  ...

  Mladý malíř nemohl si věru stěžovati na nudu časové prázdně, měl v okolí mnohý motiv, lákající svou zvláštní náladou, jíž hověla citová křehkost jeho pokolení - a zámek sám, kol dokola obklopený stromovím a vodou, byl schopen vyvolati na citlivé sítnici mnohou barevnou dumku. (Vždyť i Václav Jansa dojížděl sem ze Lhotky mnohokrát malovat rozsochatou borovici ve starém parku, která mu učarovala.) Rozměrná kresba zámeckého nokturna je pádným svědectvím tehdejších malířových zálib i zajímavým dobovým dokumentem. Viktor Stretti maloval jej s více stran, i návsi okolních osad, ale jeden z jeho raných leptů, představující rybolov na Blatensku, krásný svou komposiční soustředěností a postižením mlhavé atmosféry pozdního podzimu, je podnes chloubou i hodně náročné grafické sbírky.

• Od Milevska k Bechyni :: odstavec 29

  Na nadějkovském náměstíčku neupoutá zrak nic pozoruhodnějšího kromě kostela, v němž je jen mramorová bysta polního maršála Feuersteina z tereziánské doby, bývalého majitele zdejšího zámečku. Proslulejší je fara, kde umřel u faráře Antonína Čechoslava Fikara spisovatel Prokop Chocholoušek, k jehož úmrtnímu loži přijel sám Jan Neruda. Pomníček na zdejším hřbitově a honosný pomník v jeho sedleckém rodišti může cosi říci o vděku potomstva, ale stodola u rodného domku byla poslední pracovnou pronásledovanému romanopisci, v níž psal své jihoslovanské povídky do knihy Jih, a nebýt porozumění okolního duchovenstva, nutně by zemřel v opuštěnosti. Hraběnka Kokořovská hostila tu jednou krajináře Václava Jansu, a toť vše, co lze o místním zámečku zajímavějšího pověděti. Za vsí šumí alej starých lip, na louce kosí sekáči a já vzpomínám na Richarda Laudu.

• Hlasy domova :: odstavec 58

  Mladý malíř nemohl si věru stěžovati na nudu časové prázdně, měl v okolí mnohý motiv, lákající svou zvláštní náladou, jíž hověla citová křehkost jeho pokolení —- a zámek sám, kol dokola obklopený stromovím a vodou, byl schopen vyvolati na citlivé sítnici mnohou barevnou dumku. (Vždyť i Václav Jansa dojížděl sem ze Lhotky mnohokrát malovati rozsochatou borovici ve starém parku, která mu učarovala.) Rozměrná kresba zámeckého nokturna je pádným svědectvím tehdejších malířových zálib i zajímavým dobovým dokumentem. Maloval jej Viktor Stretti s více stran, i návsi okolních osad, ale jeden z jeho ranných leptů, představující rybolov na Blatensku, krásný svou komposiční soustředěností a postižením mlhavé atmosféry pozdního podzimu, je podnes chloubou i hodně náročné grafické sbírky.