• 
• 
• 
• 

Záluží

Reference

• Hlasy domova :: odstavec 85

  Také žádná vzručená historie naším městečkem neprocházela. Archeologické nálezy prokazují existenci osídlení našeho domova už v 10. století, první historickou zprávu o něm máme z roku 1183 a již před husitskými válkami byly Bělčice městečkem. Na starém tvrzišti u Hrádku se střídaly vladyčí rody, z nichž Běšínové vládli téměř dvě století. Oni dali podobu dnešnímu kostelu, přestavivše jej do pozdní gotiky, která se honosí sklípkovou klenbou lodi, nejsevernejší v jihočeské oblasti. Za jejich vlády byla postavena radnice v jagellovské době a všechny rybníky kolem dokola máme tu po nich na památku. Tesne před bitvou bělohorskou stává se vrch Budín dvoudenním tábořištěm armády Bedřicha Falckého, který zde osobně povzbuzoval své vojáky, potom už zdejším městečkem projíždí bělohorský vítěz s 500 vozy kořisti do Bavor a válka třicetiletá zpustoší místo i kraj. V okolí zaniká ves Záluží s vladyčí tvrzí i ves Telčovice a bělčické zboží přechází na vrchnost lnářskou.

• Na Soběslavská blata :: odstavec 37

  Na březích Lužnice rudne za Soběslaví kyprej a voní tavolníky, pod vrbami hučí mlýn a stříbrně zpívá jez, kolem něhož kánoisté přenášejí kánoe, nad Šelestivým rákosím se zdvihá modré nebe, louky jsou plné rozkvetlého starčku a totenu, u cest voní svlačec, spanile se dívají čekanky a fialoví vysoké trsy hadinců. Kaštanová alej mě dovedla k Vesci, kde na návsi se bělá kaplička nad rybníčkem a v heřmánku husy, lipová alej pokračuje k Záluží a dál k Vlastiboři. Tato vesnice má už několik bělavých štítů s blatskou ornamentikou, kterou v minulém století vymýšleli pro nová stavení zedníci František soch ze Zálší a Martin Paták z Vlastiboře. Patákovým dílem budou asi nejkrásnější vlastibořská stavení u Císařů a u Havlíčků, v sousedních Klečatech už nerozeznáme, čí představivost pracovala na návrzích štítů u šimkú, Vondrášků nebo u Žáků. Nejsličnější architektury však mají v Komárově u čiháků, Malechů a Marešů; sem nejspíš zasahoval ze Zálší vliv Šochův.