Komárov
Komárov (okres Beroun) na Wikipedii
Odkazy
Domovská stránka
Obrázky
Reference
-
Hlasy domova ::
odstavec
(66)
Na zahrádce před kocelovickou školou kvetou bohatě růže; oč bohatší byl však život tří generací učitelské rodiny Průchovy, která v této odlehlé vsi vychovala tolik rozšafných hospodářů a hospodyň, z nichž mnozí a mnohé už dávno spí na travnatém hřbitůvku pod omšelou dřevěnou zvonicí. Oslovila mne tam z ničehož nic rosnička, předpovídajíc déšť, a jemná vůně pupalčina s jednoho hrobu pod litým křížem z komárovských železáren mne nevím proč přivolala bledou tvář mého učitele z blatenské školy Jaroslava Průchy, muzikanta znamenitého a člověka na výsost ušlechtilého. Vím, že je pochován na hřbitově blatenském. Miloval děti a mnoho divadelních her pro ně napsal.
-
Hlasy domova ::
odstavec
17
Jenom ten, kdo se narodil v této krajině, porozumí
nahořklé vůni květu bramborového, i trpké tichosti
těchto končin. Básníku Františku Hrbku, naslouchejte
dál včelímu chorálu, kterým znívají poledne tchorovické lípy do zasnění rybníků a luk — i já miluji tuto
dívčí krajinu mé matky — ale má láska teď chvátá
pozdraviti jiný kout, stejně líbezný, stejně milostiplný.
Na zahrádce před kocelovickou školou kvetou bohatě
růže; oč bohatší byl však život tří generací učitelské
rodiny Průchovy, která v této odlehlé vsi vychovala
tolik rozšafných hospodářů a hospodyň, z nichž mnozí
a mnohé už dávno spí na travnatém hřbitůvku pod
omšelou dřevěnou zvonicí. Oslovila mne tam z ničehož
nic rosnička, předpovídajíc déšť a jemná vůně pupalčina s jednoho hrobu pod litým křížem z komárovských železáren mně přivolala bledou tvář mého učitele z blatenské školy Jaroslava Průchy, muzikanta znamenitého a člověka na výsost ušlechtilého. Vím, že tu
není pochován — ale to nevadí. Tolik miloval děti
a mnoho divadelních her pro ně napsal.