Hlasy domova ::
odstavce
32, 104, 169, 188
Vůně puškvorců a modř hladin pod vysokými bílými oblaky, květ potměchuti na zdejších hrázích i rozmodlené mlýny, to ještě není krajina celá. Ještě k ní patří košatá thorovická lípa, v jejímž stínu svačí ženci, i vláček ujíždějící k Nepomuku jednokolejnou tratí, což obé zaujalo malíře Lva Šimáka na jedné toulce krajem a podnítilo s modravými staveními na thorovické návsi k namalování několika akvarelů.
...
Když zde nedávno putoval Alšův kmotřenec malíř Lev Šimák, ani zdaleka netušil, po jakých stopách tu chodí. Namaloval si tu akvarelem pohled na ves přes rybník s pozadím lesa, údolí u Lopatárny i rozložitý jilm, zastavil se mezi lesy "U lávky" pod Bejcinou a šel touž cestou k Bezdědovicům, jako před devadesáti lety chodíval Mikoláš Aleš k své tetě blatenské. Ze silnice odběhl k Chlumu, prastaré a překrásné vsi s návsí plnou barokních štítů. Tady si barevně zaznamenal jitřní ves i pasoucí se krávy, v Bezdědovicích zase chalupy u potoka a panský dvůr, rovněž pamatující Alše, kde stávala ve výklenku mohutná barokní statue svatováclavská, pietně kvítím ozdobovaná.
...
Malíř Lev Šimák zdůraznil v jednom z akvarelů barevnou rozjásanost tohoto motivu a namaloval si ještě zvlášť vysoký smrk, Jaroslav Kotas nechal uplatnit vznosnou siluetu architektury pod šedivým večerním nebem a podtrhl v popředí žulové kameny, jež jsou charakteristikou kraje, a Jan Hála v několika obrazech vyjádřil svůj krajanský obdiv, podložený každodenní zkušeností blatenského rodáka, od dětství prožívanou pohledem z rodného města.
...
Mineme poschodovou školu na kraji vsi, v jejíž zahradě se uplatňuje štěpařský um pana řídícího, a na delší chvilku se zastavíme na rovné prostranně návsi, kde kolem kapličky s barokní cibuličkou je soustředěno několik selských architektur pozdního baroka a empíru. Na stavení u Vohryzků mají i sluneční hodiny. U Samcova mlýna šumí jez, na drahách kolem vody se bělají hejna hus a pod starým mostem s kapličkou svatého Jana pospíchá Lomnice k Novému mlýnu vahlovickému, k Mírči a Miroticům. Slunce rozsvítilo bílé štíty chalup, voda voní puškvorcem a tráva rosou, u vody se pasou krávy, zatím co sedící husopaska plete na zídce mostu punčochy. Tento idylický obrázek viděl malíř Lev Šimák, když se sem jednou zatoulal z Mirotic, a namaloval si tu akvarelem nejen ves, ale i most s kapličkou a běžící vodu.
Lev Šimák
