• 
• 
• 
• 

Petr Brandl

Petr Brandl na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Březnice :: odstavec 19

  Ze Škrétova štětce vyšla podoba oltářního obrazu svatého Františka a také Petr Brandl přispěl svým uměním zdejší zámecké kapli. Myslím zároveň na jiné dílo výtvarné, teprve nedávno objevené v Březnici.

• Hlasy domova :: odstavce 5, 191

  V lnářském klášteře je její sídlo; v tom klášteře, tolik vzpomínaném Otokarem Březinou i Juliem Zeyerem, který zde v prosté cele si přál spočinouti po své chimérické pouti. František Bílek vyřezal pro tuto svatyni tvář Ukřižovaného. Četl jsem v klášterní knihovně mnoho jeho dopisů, v nichž se svěřuje ze svého života niterného fráteru Jozífkovi, duši prosté a čisté, jejíž horoucnost je ztajena v neumělých, ale vroucných obrázcích světců a světic, rozsetých v tolika kapličkách a staveních mého kraje. Zdejší včelí roj připomínal Mistrovi v jeho chýnovské zahradě mnohé z chvil prožitých zde v rozjímavém soustředění. Málokdo ví, že mladý klášterní kuchtík a pozdější tvůrce novodobého českého sochařství Václav Levý vypravil se odtud na pouť za uměním. Na počátku osmnáctého věku byl zde hostem u otců augustiniánů sám Petr Brandl a namaloval pro klášterní chrám obraz Nejsvětější Trojice, který je jeho dílem nejrozměrnějším. I podružskému synkovi byl zde kmotrem, nechal se však zastoupiti svým učedníkem Františkem. Bydlil sice v zámku, ale pan převor měl jistě mnohá trápení s touto neposednou kumštýřskou krví. Podobné příběhy se totiž do klášterních análů nezapisují.

  ...

  Jen jednou bylo slunečno, proto jsem odbočil z polní cesty k zalesněnému vrchu Křesovci, abych viděl sličný barok kostela Proměnění Páně, který dala roku 1763 zbudovat hraběnka Serenyová, a nebyl jsem zklamán. Překrásnou polohu vybrala zakladatelka pro tuto svatyni; přehlédneme odtud značnou část kraje. Architektura sama je projevem vytříbeného umění, patrně z okruhu dílny Dientzenhoferovy, ale domnělý Brandlův oltářní obraz jsem neviděl. Staré lípy, zbytky nějakých valů a lesní tišina jenom podtrhují poetičnost tohoto místa.

• Sláva Sušice :: odstavce 41, 44-45

  Vracím se na rozcestí k čtyřem vysokým topolům a stoupám do svahu k Petrovicům. Na starém hradišti se zdvíhá románská kostelní věž nad vysokou, kůrkovou střechou presbyteria, zakončenou železným křížem a kohoutem umné kovářské práce. Kostel je obehnán vysokou zdí s cimbuřím jako nějaká dávná pevnost. Podpírají ji kamenné pilíře. Na hřbitovní straně nalézám výklenek s kamennou lavičkou a zbytkem staré střílny, branka patří gotice. Interiér kostela překvapí nejen architekturou, ale hlavně památkami. Na hlavním oltáři je barokní socha svatého Petra s papežskou tiarou na hlavě, alabastrový křížek řezala jistě ruka dovedná a citlivá, zatím co jiná vkreslila do omítky triumfálního oblouku v spleti úsporných čar znamení zvěrokruhu, z nichž jen některá se mi podařilo rozluštit. Obrazy dvanácti apoštolů nejsou všechny stejné umělecké hodnoty, ale tvář svatého Jana má v sobě všechny přednosti, kterými slyne veliké umění Brandlovo. I kopie, které rozpoznáme na první pohled, svědčí, že byly namalovány podle mistrovského vzoru. Tím byl Brandl sám nebo aspoň práce z jeho dílny.

  ...

  To je kopulační list Brandlových rodičů. Přestanice, rodiště matčino, leží nedaleko odtud. Z berní role prácheňského kraje z roku 1654 se dovídáme o Přestanicích, že to byl stateček paní Kateřiny, manželky Jana Jiřího Plánského ze Zeberka, pána na Velharticích, Kněžicích, Petrovicích, Přestanicích a Prostředním Krušci. V Přestanicích byly toho roku dva pusté selské grunty, Hrbkovský a Drabovský, z nichž "z obou vrchnost dvůr k sobě vyzdvihla".
  Není tedy pochyby o tom, že naše Přestanice jsou skutečným rodištěm Brandlovy matky, že v době jejího sňatku byl už její rodný statek přeměněn v část panského dvora a že už tehdy neměla rodičů. Je si těžko představit, jak se tato dcera patnáctistrychového poddaného hospodáře Václava Hrbka z Přestanic dostala po třicetileté válce do Prahy. Stalo se tak se svolením vrchnosti nebo příčinou byla válka, která mění směry cest a lidských osudů?

• Do šumavského Podlesí :: odstavec 20

  Jeden z oltářních obrazů má býti dílem Brandlovým, ale obraz svatého Václava na postranním oltáři vytvořil Antonín Lhota, Alšem milovaný profesor z pražské malířské akademie, který odpočívá právě zde Na Malsičce. Skloněnou hlavu Madoninu vytesal Jan Štursa na náhrobek rodiny Lovických. Který hřbitov na venkově může se pochlubiti tak cennou prací výtvarnou?

• K metropoli kraje :: odstavec 105

  V Suchém Vrbném vzpomenem všech zvonů, ulitých ve zdejší zvonařské dílně Pernerově - ach, kolik jich bylo znovu přelito v děla za obou světových válek - ale než domyslíme toto hrůzné vzpomínání, spatříme na výšině červené báně dobrovodského barokního chrámu Panny Marie; jeho architekturu navrhoval sám Dientzenhofer, zatímco nástropní fresky jsou mistrovským dílem Reinerovým a oltářní obrazy vyšly z malířské dílny Brandlovy. Tři nejslavnější jména českého výtvarného baroka se tu sešla pod jedním krovem a my máme věru co obdivovat. Kolem dokola voní košaté lípy, pod nimiž o poutích rozkládali pernikáři své sladkosti, neboť tyto poutě bývaly slavné a hojně navštěvované. V kapli za kostelem v blízkosti hojivého pramene jsem viděl sošky dvanácti apoštolů; jméno osadě dala jistě tato léčivá voda, u niž byly později zřízeny lázně. V lukách na výšině svítí hladina dobrovodského rybníka se zastíněnou hrází, plnou návštěvníků, koupajících se v přečisté, chladivé vodě. Polní cesta nás dovede k božím mukám, stojícím pod vzrostlými lípami, odkud je překrásný rozhled, a každý ze zdejších lidí vás bude přesvědčovat, že právě tady se nalézá střed Čech, rozuměl-li jsem dobře. Ferdinand d'Este se tu prý na manévrech radil se svými generály. Věru, že tu mohl být jeho štáb, neboť z tohoto místa lze přehlédnout veliký kus kraje. Mezi Hodějovicemi a Budějovicemi je na trati podobná vyhlídka, která vždy přiměla básníka J. S. Machara k obdivnému srovnání s Pádskou nížinou, kdykoliv jel vlakem z Vídně do Prahy.

• Obděnická pouť :: odstavec 145

  Dole v úžlabí se temně klikatila Vltava, okrově zasvitly orlické věže i zarudlá střecha Starého Sedla. Ještě jeden pohled k údolí na cibuličku klučenického kostelíka, a ještě vzpomínka na krásné dílo Brandlovo, zde na oltáři umístěné. Polaskejme ještě výšinu Onoho Světa, pozdravme topolovou alej na cestě k Zahořanům, kterou před sto lety vysázela selská radost nad zrušenou robotou. Zapamatoval jsem si z celé vsi jen bělostný štít s pohledem božího oka.

• Bechyně :: odstavec 17

  Nejkrásnější pohled na město je jistě od řeky. Stráň rozvoněná na jaře stovkami rozkvetlých šeříků patří milencům, které už dávno neděsí hláska Kohout, bývalé obydlí katovo. Půvabu této bechyňské veduty s řekou, renesančním zámkem a klášterem na skalnaté stráni, plné zeleně a ptačího zpěvu, musíme hledat obdobu bud jen v Jindřichově Hradci nebo v Krumlově. Ve farním chrámu svatého Matěje spatříme mistrovskou práci Brandlovu, obraz svatých Tří králů, na náměstí starou hospodu U Šašků, na jejímž barokním štítě je boží oko, a křivé zdi vyvolávají představu života v starých měšťanských šencích. Jiná hospoda, U Karasů, nás přenáší pamětní deskou do doby Mozartovy. Zde se narodil roku 1741 Václav Pichl, hudební skladatel, který se dostal až do Itálie a po léta působil jako komorní virtuos arciknížete Ferdinanda v Miláně, kde velmi podstatně zasahoval do uměleckého života tamní opery. On to byl, kdo pořídil český text k Mozartově Kouzelné flétně a pro krajany napsal životopisy českých muzikantů, které k naší veliké škodě byly zničeny za vpádu Napoleonova do Milána. Sochař Bohumil Dobiáš vymodeloval jeho tvář; žel, byla poškozena německou střelou v květnových dnech roku pětačtyřicátého. Projděme pozorně Staré město od starých hradeb u Plechhamru, kde je bývalý židovský hřbitov a bašty nad údolím potoka Smutného, až k městskému hřbitovu. Hned u vchodu nás překvapí empirový medailónek s andělem pod smuteční vrbou i verše pod ním, vyryté jemnou kurzívou, z jejichž rýmů zavadí o sluch ohlas melodie máchovské:

• K srdci jižních Čech :: odstavec 36

  O Blaníku ví každé české dítě - ale miliČínského lva si musíme připomenout. Když svatý Václav vjel se svými rytíři do Blaníka, ulehl jeho věrný průvodce lev na skále, dnes nazývané Kalvárií. Zkamenělý se dívá k jihu, odkud prý navštíví Českou zemi nejkrutější nepřítel. Ve chvíli největšího nebezpečí lev zařve, probudí blanické spáče, ti vyjedou se svatým vojvodou z útrob hory a navždycky vyženou zhoubce z Čech. - To je pověst, ale Brandlův oltářní obraz tam můžete ještě dnes spatřit.

• Hlasy domova :: odstavec 4

  V lnářském klášteře je její sídlo; v tom klášteře, tolik vzpomínaném Otokarem Březinou i Juliem Zeyerem, který zde v prosté cele si přál spočinouti po své chimérické pouti. František Bílek vyřezal pro tuto svatyni tvář Ukřižovaného. Četl jsem v klášterní knihovně mnoho jeho dopisů, v nichž se svěřuje ze svého života niterného fráteru Jozífkovi, duši prosté a čisté, jejíž horoucnost je ztajena v neumělých, ale vroucných obrázcích světců a světic, rozesetých v tolika kapličkách a staveních mého kraje. Zdejší včelí roj připomínal Mistrovi v jeho chýnovské zahradě mnohé z chvil, prožitých zde v rozjímavém soustředění. Málokdo ví, že mladý klášterní kuchtík a pozdější tvůrce novodobého českého sochařství, Václav Levý, vypravil se odtud na pouť za uměním. Na počátku osmnáctého věku byl zde hostem u otců Augustiánů sám Petr Brandl a namaloval pro klášterní chrám obraz Nejsvětější Trojice, který je jeho dílem nejrozměrnějším. I podružskému synkovi byl zde kmotrem, nechaje se však zastoupiti svým učedníkem Františkem. Bydlil sice v zámku, ale pan převor měl jistě mnohá trápení s touto neposednou kumštýřskou krví. Podobné příběhy se totiž do klášterních análů nezapisují.