Hlasy domova ::
odstavce
12, 37, 65, 187
Plzeňský malíř Josef Hodek ji už tolikrát namaloval.
...
Od Lnářského Málkova se krajina svažuje k loukám, mezi nimiž se leskne hladina Velké Kuše, malířské eldorádo Josefa Hodka, který ji několikráte maloval s hráze plné lískových oříšků, dubů a osik, odkud je krásný pohled pres rozsochaté sosny ostrova k stmívavým smrkovým lesům. Jeden zdejší rybolov obdivila i spisovatelka Anna Maria Tilschová, když sem zajela z lnářského zámku, kde byla na návštěvě u příbuzných. Já jsem si vzpomněl však na jednu rybářskou tragedii, která se nestává často. Ve větrném dubnovém dni vyjel na lodičce hajný Machovec ještě s dvěma druhy krmiti ryby lupinou. Prudké vlnobití převrhlo přetížené plavidlo, rybáři se s vypětím všech sil zachránili z mrazivé vody, ale hajný utonul jako oběť svého povolání. Malá Kuš s mlýnem u Jiřinců je obrostlá olšemi a pod jednou si z mlýnského kamene udělali na hrázi lavičku; tato tišina, nevím proč, mi připomněla ovzduší babiččiných návštěv v čase Boženy Němcové. Rybníky v okolí mají rovněž zajímavá pojmenování, ať je to Nadýmač u Mračova, nebo Stržák s vysokými smrky pod hrází plnou maliní, či Kopanina, jejíž hráz je zastíněna řadou vrb. Odtud už zahlédáme zábořský kostelíček, ale než tam vkročíme, vypravíme se k překrásné vyhlídce, která se před námi rozprostře s výšiny mezi Málkovem a Čečelovicemi. K jihozápadu se modravě rozevře kraj až k pomezí Čech a všechny šumavské hory v zlatavé záplavě jasu se představí jedna za druhou. Severní obzor splývá s brdskými lesy, pod nimiž se prostřelo celé Blatensko. V nejjižnější části okresu leží Čečelovice, kde odjakživa měli rychlou výřečnost. Když mělo děvče rozsvítit, řekla mu to matka způsobem v jiných vsích těžko srozumitelným: "Marino, vlez tam na to rentete, podej sem ten cádrník, já ho rozdrndím!"
...
Krásnou polohu mají Budislavice s kostelem svatého Jiljí a staletou lipou, odkud přehlédneme celé Blatensko. Je to úchvatný pohled, v němž se střídají jako na šachovnici pruhy políček, lesy a hladiny rybničně, slunce a stín, úžas a zadumání. Ve zdejší škole působil v minulém století pan řídící Bach, znamenitý muzikant, o němž se mezi starými kantory vyprávělo, že je potomkem slavného skladatele fug. Jeho syn Gustav, v mladém věku zemřelý, vydal sbírku vlasteneckých básní i s krajovými motivy pod pseudonymem Budislav Tremšínský. Z Budislavic pocházel také Ing. Josef Zdeněk Raušar, známý propagátor styků mezi Čechy a jižními Slovany. Z jeho práce literární nás nejvíce zajímá kniha vzpomínek na rodný kraj, nazvaná "Mé mládí". Dvouštítý křižovnický dvůr a mnohá stavení ve vsi upoutají nás zvláštní lidovou ornamentikou svých štítů, které jsou prací některého místního zedníka. Nevím, zda si malíř Josef Hodek všiml raně gotického kostelního portálku, do nedávna zazděného, když se toulal zdejší krajinou a maloval v Budislavicích, Dožicích a nejraději u Metelského rybníka. Není ostatně odtud daleko do jeho rodných Hořehled u Spáleného Poříčí, ale to už je pozdrav krajiny plzeňské...
...
Kamenné, šedé zdivo nad proudící říčkou nejednou zlákalo Jaroslava Panušku k namalování několika rozměrných pláten, Alois Moravec je s Josefem Hodkem kreslil od sejpů a neopomněl je oživit mladou pasačkou, zatím co Ludvík Kuba se spokojil kresebným záznamem pro svou vzpomínkovou knížku březnickou.
Josef Hodek
