• 
• 
• 
• 

Jakub Jan Ryba

Jakub Jan Ryba na Wikipedii

Reference

• Březnice :: odstavec 9

  Tragická postava rožmitálského učitele a komponisty Jana Jakuba Ryby je sdostatek známa, ale málokdo ví, že v Rožmitále byl jeden čas arcibiskupským úředníkem slavný krajinář Adolf Kosárek a že právě odtud vedla jeho cesta za uměním. Z rodáků můžeme připomenout ještě tři tváře různého výrazu a odstínění citového: Gustav Klika se obíral dobou selských bouří svého domova a vylíčil nám je v jedné románové prácí; Rudolf Richard Hofmeister, evokátor života v českém pravěku a beletristický vypravěč o minulosti svého rodiště, býval s oblibou čítán širokou obcí čtenářskou a grafik Vladimír Hřímalý záhy zesnulý, patří svým uměním mezi první žáky Maxe Švabinského, kteří se po první světové válce snažili o sociální výraz své doby...

• Od Postřekova do Klenčí :: odstavec 32

  Poutník, který se zastaví na klenčském náměstíčku, podlehne okamžitě sugesci Baarovy probuzenecké románové trilogie. Nalezne tu barokní kostel svatého Martina s oltářním obrazem, jehož autorem je Ferdinand Vele, marně však bude hledat starou školu, kde učitelský mládenec Alois Jindřich, můj krajan z Kasejovic, připravoval zpěvačky k vánoční Rybově mši. Jedno z nejpamátnějších stavení je stará pošta, zřízená v polovině šestnáctého století, která okamžitě upoutá pohled příchozích. Rok před jejím zřízením projížděl Klenčím Bohuslav Hodějovský z Hodějova, český šlechtic a básník, v průvodu svého strýce, známého místosudího Království českého Jana z Hodějova, na studia do Ingolstadtu a do svých Faragines napsal: U Klenčí vešli jsme v černý, nescestný hvozd, plný srázů a skalovitých dubů, jejich vltve jako obrovské ruce sklání vítr na klikatou cestu, vinoucí se úskalím, horami. Potkával nás veliký, hřmotný lid přívětivého obličeje a pozdravu se zbraní v ruce pro ochranu hranic. I sličná dívčí tvář mihla se mezi nimi jako spanilá nymfa či dryadka...