• 
• 
• 
• 

Rudolf Mayer

Rudolf Mayer na Wikipedii

Související

R. Mayer :: V poledne

Znělky noční

R. Mayer :: Stíny večerní

Obrázky

Reference

• Stříbrné Hory :: odstavec 10

  Z Plánice už není daleko k rybníku Hnačovskému, v jehož blízkosti se na Nové Hospodě narodil básník Rudolf Mayer, druh Máchův a Nerudův, autor první české básně sociální, nazvané "V poledne". Tesknota "Stínů večerních" a melancholie "Znělek nočních", plné máchovského neklidu, zaznívají ztlumenou melodií z ticha této krajiny, do jejíhož sirotčího smutku se tento básník vposlouchával nadmíru citlivě:

• Sláva Sušice :: odstavec 12

  Zavzpomínáme-li u jedné skalky na Svatoboru na Ivana Klicperu, autora kdysi velmi čteného románu "Jindra", který se tu léčíval ve Vodolence, musíme vzpomenout i na jeho otce, slavného dramatika. Prvním nakladatelem jeho her byl právě loučovský statkář Dr Gabriel. Byl důvěrným přítelem Havlíčkovým (Havlíček byl svědkem na jeho svatbě), Nerudovým, Boženy Němcové a zejména Josefa Kajetána Tyla, od něhož se v poslední době nalezlo v gabrielovské pozůstalosti několik dopisů velmi závažných. Na Vodolence dlíval i Tylův druh, herec Jan Kaška, pochovaný ve Svojšicích, jehož pozůstatky byly před čtyřiceti lety převezeny do Prahy na hřbitovy olšanské. Na starém mostě si vyvolejme postavu máchovského lyrika Rudolfa Mayera, který při jedné velké povodni zde zachraňoval tonoucí a zhoršil si nachlazením svůj plicní neduh natolik, že tato služba bližnímu ukrátila mu vek jako před ním Máchovi.

• Klatovy :: odstavec 16

  Romantickou citovost studentů minulého století výstižně charakterisuje zjev básníka Rudolfa Mayera, jehož bledá tvář "s lyrickým rámečkem vousů" máchovsky tesknila v nocích, plných padajících hvězd. Svou mladostí ji nakrátko vystřídala jiná postava básníka renesanční svrchovanosti, Jaroslava Vrchlického, která se pak stala representačním typem české poesie, dovršujíc úsilí té vrstvy národa, jež, bohatnouc z průmyslového rozmachu, vytvářela další osudy i tohoto města.

• Prácheň :: odstavec 35

  Krásné pěšinky a cestičky na ostrově, v anglický park proměněném, kolikrát jsem obdivoval váš topol balzamický, hlohy, mukyně i lonicery, dřišťál a borovici Weimuthovku! Veverky skotačily v rozložitých korunách a na rozsáhlém palouku ujížděl jezdec jakoby vystřižený z některé staré rytinky a do vln Otaviných vklouzla užovka, zasvítivší žlutými půlměsíčky. Nerušme milence a neplašme srn! Pod těmito krásnými loubími zadumaně chodíval i máchovský lyrik Rudolf Mayer. Což nevidíte padající hvězdu? Tolik miloval noc...

• Prácheň :: odstavec 19

  ó, krásné pěšinky a cestičky na ostrově, v anglicky park proměněném, kolikrát jsem obdivoval váš topol balsamický, hlohy, mukyně i lonicery, dřišťál a borovici Weimuthovku! Veverky skotačily v rozložitých korunách a na rozsáhlém palouku ujížděl jezdec jakoby vystřižený z některé staré rytinky. Nerušme milence a neplašme srn! Pod těmito krásnými loubími zadumaně chodíval i máchovský lyrik Rudolf Mayer. Což nevidíte padající hvězdu? Tolik miloval noc ... V Zářečí kvetou z jara hrušně truskovky a řeka Otava si pod starým mostem vykasala své vlnky jako do tance.