• 
• 
• 
• 

Emanuel Šimek

Emanuel Šimek na Wikipedii

Reference

• Stříbrné Hory :: odstavec 7

  Historik Dr. Emanuel Šimek, miřenický krajan po rodičích, přisuzuje tomuto místu důležitou úlohu v hluboce fundované práci historické, v níž řeší hranice slavníkovského území v těchto končinách země. Ponechme historikům možnost dohadů i myšlenkových konstrukcí a svěřme se krajině samé. Z paseky, plné kručinek, dojdeme k soustavě ohromných balvanů, jejichž pojmenování "pohanský oltář" neuchovávala lidová paměť jistě bez důvodu. Stejně i název blízké vsi Velešice může mít něco společného se slovanským bohem stád. Na Slavníku je nejsevernější šumavská hranice náprstníků; v skalnatých skrýších jsou tu podnes jezevci a lišejník ze zdejšího lesa má zcela zvláštní užití: v Sušici z něho dělají věnečky, jež kladou o Dušičkách na hroby.

• Do šumavského Podlesí :: odstavec 41

  Předhradí, podhradí a vyšehrad, na něm zbytky věže a studně, a zase jiné studně pod skalami "tejn", to vše, obehnané velikými valy kolem dokola, svědčí o velikém rozmyslu dávných obyvatel, kteří si zde pracně vybudovali nedobytnou pevnost i útočiště, kam by mohli převést na delší dobu své rodiny i svá stáda. Veliká rozloha hradiště, opevněná s použitím přírodních srázů, na svou dobu úžasně plánovitě budovaná, vedla historika Emanuela Šimka k odvážnému soudu, že zde vlastně musíme vidět Marobudum, hlavní vojenské sídlo markomanského krále Marobuda. Archeolog Bedřich Dubský nalezl zde keramiku provinciálně římskou a vzdáleněji u řeky Otavy na vrchu za Přešťovicemi i rozsáhlé pohřebiště z této doby. Ještě dnes jsou viditelny z dálky ohromné valy, kruhovitě obepínající zdejší akropoli, kterou lid nazývá Věncem.