Stříbrné Hory ::
odstavce
1-2
Na západ od Práchně se prostírá hradešická kotlina, která je rozvodím Otavy a Mže. K severnímu horizontu kraje se zdvíhá kraj zalesněným Slavníkem a vrcholí Stírkou, ležící stranou myslívského kostela, západ uzavírá Vidhošť, otavské údolí zastírá na jihu Džbán s Holubími kopci u Vlkonic.
Údolí mezi Loužnou a Myslívem je i rozhraním geologickým mezi rulou a žulou. Myslívský kostel, jenž s této strany dominuje, byl pravděpodobně založen mnichy cisterciáckého řádu z kláštera nepomuckého, kteří v době krále Vratislava přišli z bavorského Ebrachu a založili zde hospodářství rybniční i zlaté doly ve vrchu Vráži. Jejich kulturnímu úsilí můžeme připsat i gotické fresky v presbyteriu a na triumfálním oblouku myslívského chrámu. Starobylost osady potvrzuje i nález bronzových spon na starém pohřebišti kolem kostela, jez jsou dosud nejstarším zjištěným dokladem o osídlení kraje.
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Myslívi
