Březnice ::
odstavce
11, 19
Renesanční Březnice lákala básníky a romanopisce jedním milostným románkem, který se udál ve zdejším zámku. Zde totiž skryl habsburský arcikníže svou lásku Filipinu Welserovou, pocházející z augsburské peněžnické rodiny, a v zámecké kapli se dal s ní tajně oddat. Tato mesaliance pobouřila celý císařský dvůr, ale dopadla pro mladou dvojici celkem šťastně. Snad to byl nevšední půvab této krasavice, o dva roky starší svého manžela, snad politické zřetele nebo jiná příčina, co zlomilo tuhý dvorní ceremoniel i vžité předsudky, a nakonec přimělo císařského tchána k smíru s provinilými milenci... Kolik je tu možných dohadů a dějových kombinací... Z té doby zůstala v Březnici ještě jiná znamenitost, Lokšany... je to vlastně název městské čtvrti, v níž se původně rozkládal panský paláčík lokšanský, který byl počátkem osmnáctého století rozšířený a přemeněný v židovské ghetto. Překvapí ještě dnes svou zachovalostí a po celá desetiletí se odlišovalo způsobem života od domácího obyvatelstva, odděleného od města nejen zdmi a brankou, ale hlavně náboženským předsudkem...
...
Ze Škrétova štětce vyšla podoba oltářního obrazu svatého Františka a také Petr Brandl přispěl svým uměním zdejší zámecké kapli. Myslím zároveň na jiné dílo výtvarné, teprve nedávno objevené v Březnici.