-
Rybníky ::
odstavec
24
S děravou ohnoutkou v oznobené ruce nech mě zase aspoň chvíli stát na přelidněné hrázi, třeba jen vzadu, třeba jen stranou, ať promrznu na kost, ať třeba nastydnu, jen ať uslyším ještě ono přeslavné zvolání, ať se dočkám výkřiku "Hoří!", nezapomenutelného do nejdelší smrti, abych jako tehdy mohl horempádem skočiti s chlapci do zakaleného loviště jen pro toho nejmenšího okounka, jen pro tu nejmenší běličku, kterou přehlédli dospělí paběrkáři. Co na tom, že mi bahno ukradlo dřevák, že mám košili potřísněnu blátem a rybími šupinami, že budu za to bit a píti kolik dní horký odvar heřmánku - jen této radosti mi ještě dopřej!
-
Rybníky ::
odstavec
22
S děravou ohnoutkou v oznobené ruce nech mne zase
aspoň chvíli státi na přelidněné hrázi, třeba jen vzadu,
třeba jen stranou, ať promrznu na kost, ať třeba nastydnu, jen ať uslyším ještě ono přeslavné zvolání, ať
se dočkám výkřiku "Hoří!", nezapomenutelného do
nejdelší smrti, abych jako tehdy mohl horempádem
skočiti s chlapci do zakaleného loviště jen pro toho
nejmenšího okounka, jen pro tu nejmenší běličku,
kterou přehlédli dospělí paběrkáři. Co na tom, že mi
bahno ukradlo dřevák, že mám košili potřísněnu blátem a rybími šupinami, že budu za to bit a píti kolik
dní horký odvar heřmánku - jen této radosti mi ještě
dopřej.