Krajinou básníkovou ::
odstavce
2, 6, 7-8, 10, 15, 33, 59, 64, 67, 80, 85, 93-94, 96, 98, 100
Už dávno jsem tě měl rád, Pacove, a dávno jsem zapomněl i strohé odmítnutí, jímž jsi mne poprvé přivítal.
...
Neznám duši vroucnější nad pacovského muzejního kustoda Jana Zoubka, přáteli důvěrně nazývaného "Jendys". Chtějte modré z nebe v nejdeštivější den, on poběží třeba na Svidník a vrátí se k smrti nešťasten, že vám nemohl přinést víc než promáčený šat a nohy klesající únavou. V jeho vlídné domácnosti jsem se tentokráte usídlil jako ve vlastní rodině.
...
Muzeum města Pacova a zvláště Sovova síň měly v tomto neúnavném pracovníku bdělého strážce kulturních hodnot. - Krásně mi bylo v přítelově domě na náměstí, kde kult Antonína Sovy je spojen téměř s bohoslužbou.
Do usínání mi zpívala kašna, k níž rozespalá děvčata ráno přibíhala s konvemi pro vodu. Svatováclavský pomníček není jistě vynikajícím dílem výtvarným, ale má po stranách tytéž postavy českých světců a světic jako Myslbekův pražský. Na operách gotického chrámu svatého Michala upoutají pozornější zrak žulové reliéfy donátorů a různá erboví, pod nimiž se můžeme z kamenných epitafů seznámit s jmény všech držitelů pacovského zboží. Torzo celé této kostelní stavby mě znepokojovalo mnohou nápovědí; zakladatelé měli jistě na mysli náročnější záměr budovatelský i pro celé toto městečko, jež nepříznivá konstelace poměrů skromně zredukovala na "krásu zapadlou a tichou". Vidíme dnes z celého obrazu náměstí vlastně jen ochuzenou trosku tohoto vysokého zakladatelského snu.
...
Ne zcela neprávem nazvali kdysi prostranství před zámkem pacovskou Akropolí, černé plody moruší, tak samozřejmě nabídnuté skloněnými větvemi, přivolaly jako vzdálené echo sladké modro jižní, ale řekněte mi, od které doby u nás sázejí kaštan jírovec? Všude se s ním setkávám před barokními kostely a tento strom už jaksi nedovedu odloučit od představy jezuitů. Vždycky mně na jaře připomene bílými svícemi květů honosnost barokního oltáře - kdy zbožnost byla měřena jenom mnohostí modliteb. Gotická vertikála mě soustředuje, ale roztancovaný barok naopak tříští a roztěkává. Katolický pán Myslík z Hyršova odkázal v závěti celé své pacovské zboží řádu bosých karmelitánů. "Milostivá duchovní vrchnost" musela celá čtyřicet dvě léta čekat na smrt jeho manželky Eusebie ze Ždáru, než se mohla stát oprávněnou dědičkou. Zůstal po ní barokní kostel svatého Václava, vystavěný vlašským stavitelem, pomník protireformace pacovské. Na štít si dali postavit sochu Madony a svaté Terezie - a ve znaku pána z Hyršova pozornější oko zahlédne i přimodelovanou sochu stavitele, který se při stavbě zabil. Éru nových majitelů dostatečně charakterizuje stručný zápis v cechovní knize soukenické: " - a mnoho zlého městu našemu způsobili".
...
Zastavíme se na Trucbábě, odkud byl vylomen kámen pro schránku básníkovy zpopelněné tělesnosti; ale Trucbába je i místo hojně navštěvované, vrstevníky Sovova otce. Pacovští by vám řekli zajímavou historii léto osamělé stejnojmenné hospody, při jejímž požáru přišel před lety o život malíř Jan Vojna. Tento pacovský rodák maloval právě kapličku u Karmelitské brány, když hasičský signál svolával k plamenům sousedskou pomoc, Nechal rozmalované plátno na stojanu a rozběhl se k místu neštěstí. Majitel, snad ten, jehož kdysi před lety zlehčil na kostelním obraze, stál sklesle nad vynášejícími. Požádal malíře, aby pomohl vynést jakýsi pytel máku. Ochotnému kumštýři se však na rameni vzňal náhle střelný prach a brzy nato zemřel následkem strašných popálenin. Nebudeme rozjímat o omylu ani o zlém úmyslu.
...
Bylo tehdy v Lukavci po velikém požáru, když od pacovské strany se přikolébal selský žebřiňák a přivezl chudoučké svršky a paní s průsvitnou, bledou tváří, která chovala na klíně malého hošíka. Nový pan řídící se nemohl ihned nastěhovat do školy, která byla ten Čas útočištěm vyhořelců, pro první dva roky nalezl se svou rodinou přístřeší v zámeckém altánku - Hříbku.
...
Táhlý hřbet zalesněného Stražiště je dominantou kraje - ale zároveň i směrnicí a mýtem pacovské cesty básníkovy. Z jeho vrcholu je vidět Blaník, Talmberk, Křemešník, vrchy nad Vožicí, šumavský hřeben i pacovské věže s pozadím hradu Kamene. Metlici a vřes vystřídala podivná houba hadovka a balvany zase napadané suché dubové listí s borůvkovými keříčky. Na úpatí stojí mezi duby kaplička svatého Jana Křtitele se zázračnou studánkou, kde na světcův den se konají pouti, v celém kraji vyhlášené. Poutníci si v lahvičkách odnášejí hojivou vodu a bukové větvičky se zvláštními skvrnami na listech kladou doma za obrazy svatých jako poutní památku. Také jsem podlehl víře v jejich zázračnou moc a přinesl si je do Prahy pro vzpomínání na básníkovu krajinu.
...
Celé měsíce se takto strachem soužila. Konečně, konečně nastal den, kdy už si odpočinou vybičované nervy! Kdy zas pokojně začne žít, po lidsku, ale tehdy přišla ta strašná zpráva... Za Pacovem podnikli partyzáni přepadový útok na německý tank a partyzán Humeš se už z bojiště nevrátil... (Brzy nato přišla o syna druhého.)
...
Tesknotou a vzpomínáním je poznamenán v mé paměti jeden den, kdy jsem pod stmívavou klenbou staré dubové aleje kráčel mírně zvlněnou krajinou z Pacova k Těchobuzi. Ne matná otavní zeleň pod šedivými nebesy, kterou tolik milovával Chittussi, jehož jméno a obrazy mne tady napadaly při každém kroku, ani modř lesů ztišená, při níž jsem myslel na Antonína Sovu, nebyly příčinou melancholie těchto míst, ale cosi hlubšího, duchovnějšího, co do mne zavanulo z několika lidských osudů a dějů.
...
Zámeček s mansardovou střechou, věžičkou a popínavými trsy rudnoucího psího vína připomene znovu Bolzana. Studenti pacovští se tolik těšili, že zahrají v zámku svým rodákům české divadlo. Kde však vzít jeviště, kde kulisy a ostatní rekvizity? - I požádali o přímluvu slovutného učence, a ten požádal zámeckého pána, aby nadšeným hercům vyhověl. Tak se dostalo zámecké divadélko těchobuzské do Pacova a Bolzano i osobními návštěvami podpořil české představení.
...
Takový zlatavě modrý den tehdy byl, když jsem z pacovského kopce scházel kolem rybníku Louže k nádraží, přeskočil potok a pak voňavým lesním stínem se ubíral do nového vrchu, k jižní dominantě kraje, hradu Kameni.
...
Krásný výhled se nám rozevřel na celý Sovův kraj. Na severní straně matně svítil rybník Skalák svou hladinou, zarostlou cele pryskyřníkem vodním, ale tam dál za modravou vlnou lesů bělají se obě pacovské věže a ještě dál za nimi uzavírá obzor temné mytické Stražiště.
Statečný rytíř Jan Kryštof Malovec z Malova postavil i kostelík Panny Marie Sedmibolestné na západním konci městečka Kamene. I tam se podíváme. Z průčelí hledí Rousova Madona, stín kostelní lípy zasahuje sousední školní zahrádku a my se odtud díváme k jiné lípě u Kejtova mlýna, blízko níž je zapadlá stará chodba, vedoucí až někam do Pacova.
...
Ani včelí symfonie, rozehraná u panského dvora na poli plném lopuchů, nemohla zahladit úlek z tohoto setkání a teprve v lesích před Pacovem jsme byli schopni vyvolat si děje hradu Kamene v barvách lyričtějších.
...
Tyto verše ti odkázal básník, Pacove, tvůj básník - Antonín Sova. Jeho syn přinesl k tobě nejen schránu s otcovým popelem, nejen celou literární pozůstalost velikého lyrika, ale i jeho lásku. Sovovskými památkami se řadíš mezi nejvýznamnější poutnická místa kulturní. - Važ si jich...
...
Tady na dvorku staré fary sedával v křesle, zadíván k Pošné a ke Kameni. Básník Smetanova kvarteta Z mého života jistě věděl aspoň z doslechu, že v Pošné byla provdána starší Smetanova sestra za učitele Dorazila a že její domácnost častěji hostila bratra Bedřicha. Jen o krásných gotických freskách v místním chrámu nemohl mít ani ponětí, ty byly objeveny teprve zcela nedávno. Tady v Pacově, v domě starosty Karla Kopala, pobýval básník naposledy, navštěvován nejbližšími přáteli Janem Zoubkem a Vojtěchem Matiáškem, zde jej v oné bouřlivé srpnové noci milosrdně vysvobodila smrt. Slyším hlas synův: Co zbylo ze Zápasů a Osudů, které dohřměly, z Nadějí a bolestí, které dozpívaly? Hrstka popelu, kterou jsme minulé slunečné neděle uložili v Pacově do pamětního kamene, a otřelý snubní prsten otcovy matky, který kdysi zasvítil tence...
Pacov
