• 
• 
• 
• 

František Ferdinand d'Este

František Ferdinand d'Este na Wikipedii

Obrázky

Reference

• Hlasy domova :: odstavec 132

  Těsně před první světovou válkou přijel do blatenského zámku následník trůnu Ferdinand d'Este. Nebyla to tentokrát jen zámecká obora, která hojností zvěře přilákala krvavého arcivévodu, pověstného svou zabiječskou vášní, aby navštívil šlechtice u dvora dávno neoblíbeného, spíš politické námluvy byly vlastním cílem. Nepřizpůsobivý baron důtklivě varoval příštího mocnáře před protislovanskou politikou dynastie, protože však rozmluva byla vedena beze svědků, nedozvíme se už jiných podrobností... Přerušilo ji vyzvání k večeři. V jídelně bohatě připravené k slavnostnímu hodování odrážel stero světel veliký skleněný lustr vzácného benátského díla. Právě když se host chystal zasednouti do čela stolu, zřítila se s velkým rachotem střední, nejtěžší část tohoto mohutného osvětlovacího tělesa a střepy se rozlétly kolem dokola. Vyděšený, pobledlý návštěvník vzmohl se po chvíli jen na jediné slovo, syknuté zlým, ostrým přízvukem: "Atentát?"

• Třeboň :: odstavce 30, 33

  Zámek vystavěli v 18. století Stadiónové, které snad pamatují i dvě barokní sochy, svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny, stojící na mostě u rybníka Hejtmanu, jehož jméno je památkou na pana Krajíře z Krajku na Nové Bystřici. Také rybníky Kanclíř a Purkrabí ho svým jménem připomínají. Později byly zřízeny v okolí hamry a známou železnou lávku v Praze vyrobily zde pilné ruce chlumských dělníků. Ve vzrosdém parku vidíme sousoší, představující štvanici na jelena. Sochař vylíčil vzrušenou chvíli, kdy dva psi se zakusují do těla uštvaného zvířete. Tento výjev přivolává vzpomínku na posledního majitele, následníka trůnu Ferdinanda d'Este, o němž si povíme víc v souvislosti jiné.

  ...

  Tato svatyně, nazvaná malá Maríazell, byla slavná svými poutěmi, ale nemela dlouho svého faráře. Když se stal majitelem chlumského zámku arcivévoda Ferdinand d'Este, potřeboval od obce néjaké pozemky. Obec chlumská mu je postoupila, ale vymlnila si za ně faru pro zdejší osadu. Prvoděka-nem se stal farář Kubiska, který zde působil 49 roků. Byl mi jistě spolehlivým informátorem o chlumském životě za dobu půl století, a z jeho vyprávění jsem se dověděl mnohé zajímavostí, jichž byl svědkem. Vedl mě do oratoře a ukazoval tam obrázky různé umělecké ceny, vlastnoručně arcivévodou zavěšené. Vzpomínal i na červencový den v roce 1914, kdy do Chlumu došla zpráva o sarajevském atentátu. Tehdejší příloha Pražského ilustrovaného kurýra nás o ní zpravuje dost obšírně: Zvist došla do zámku po poledni v neděli, byla vlak pochována v tajnosti až do veíera. Zatím přijela hraběnka Chotková odpoledním rychlíkem a tam sdllilo se dílem, že rodile jsou těžce nemocni, aby se ily Za nl pomodlit do kostela. A teprve zde o 7 hodinl veler na arciknižeci oratoři sdllil vychovatel ThDr. Slanovský celou pravdu. Dnes přijel hrábl Wuthenau, hrábl Schónborn, předseda z'"iski komise, okresní hejtman Novotný z Třeboni a jiní... Nikdo nechtll zpolátku vířili, že h to ty0 možno, kdyžjtítě v úterý dne z). Invence viděli bylo vzneíenou rodinu procházeli se po náměstí a Hnili nákupy. Tedy Chlum byl posledním zastavením arciknížecích manželů před návštěvou sarajevskou a pan děkan Kubiska, když sloužil rekviem, byl na oratoři jedním z účastníků, kteří byli pověřeni utéšitelskou úlohou v tomto arcivévodském dramatu, jímž vlastně začala první světová válka.

• K srdci jižních Čech :: odstavec 45

  "Arcibiskupský dub" v chotovinském zámeckém parku má půlpáta metru v objemu a podle místní tradice pod nim snídával vídenský arcibiskup a kardinál Kryštof hrabě Migazzi z Vala a Sonnenthurmu. Když tu byly v roce 1913 císařské manévry, pobýval na Chotovinách následník trůnu Ferdinand d'Este a při vojenské mši preludoval skladatel Oskar Nedbal na varhanách variace na rakouskou hymnu, jak mi sdělili pamětnici této události.