Hlasy domova ::
odstavce
61, 65
Kromě bývalých lázní a domů očíslovaných římskými číslicemi zůstává vzpomínkou na židovskou minulost Kasejovic starý hřbitov "Na stráži". Kamenné náhrobky šednou lišejníkem, pod thujemi na hrobech rozkvétá vřes, z puklé zídky se ozývá cvrček, vánek zachvívá květy zvonků, starčků a chrastavce, za oranicemi se zamýšlí zamlžený kraj. V jemném odstínění siluet tušíš za zídkou Oujezdo, za vlnou lesa Předmíř, Zamlýní s leskem rybníků, hladinu rybníka Metelského a za ním vzadu obrys Třemšína. Stará obřadní síň je proměněna v stodolu, z vlaštovčího hnízda vzlétla kmitavá křídla vlaštovek. K tetě Gottliebové, jejíž manžel měl v Kasejovicích vetešnický krámek, jezdíval z Prahy její synovec Emil Orlik, pozdější slavný malíř a ředitel umělecko-průmyslové školy berlínské. Místní tradice vypráví, že tu v hospodě "Na staré Vrčeni" kreslíval sousedům obrázky.
...
Krásnou polohu mají Budislavice s kostelem svatého Jiljí a staletou lipou, odkud přehlédneme celé Blatensko. Je to úchvatný pohled, v němž se střídají jako na šachovnici pruhy políček, lesy a hladiny rybničně, slunce a stín, úžas a zadumání. Ve zdejší škole působil v minulém století pan řídící Bach, znamenitý muzikant, o němž se mezi starými kantory vyprávělo, že je potomkem slavného skladatele fug. Jeho syn Gustav, v mladém věku zemřelý, vydal sbírku vlasteneckých básní i s krajovými motivy pod pseudonymem Budislav Tremšínský. Z Budislavic pocházel také Ing. Josef Zdeněk Raušar, známý propagátor styků mezi Čechy a jižními Slovany. Z jeho práce literární nás nejvíce zajímá kniha vzpomínek na rodný kraj, nazvaná "Mé mládí". Dvouštítý křižovnický dvůr a mnohá stavení ve vsi upoutají nás zvláštní lidovou ornamentikou svých štítů, které jsou prací některého místního zedníka. Nevím, zda si malíř Josef Hodek všiml raně gotického kostelního portálku, do nedávna zazděného, když se toulal zdejší krajinou a maloval v Budislavicích, Dožicích a nejraději u Metelského rybníka. Není ostatně odtud daleko do jeho rodných Hořehled u Spáleného Poříčí, ale to už je pozdrav krajiny plzeňské...