Stráž

Reference

Mrákovská neděle :: odstavce 19-21
Vzpomněl jsem na jiný slunný den z konce jara, když jsme šli od nich z Mrákova po silnici k Tlumačovu a k Stráži až do města. Na lukách kvetlo tolik pampelišek, že jsem takovou žlutou záplavu v zeleni dlouho neviděl. Okraj příkopu se modral zběhovcem a bledě růžovými květy řeřišnice luční, štěpy stály holé, ještě neprobuzené, ale vánek byl už navoněn ornicí a nebe se třpytilo skřivánčími trylky.
Na tlumačovské návsi se zrcadlily zelenavé vlasy vrb v hládi rybníčku i s bání kapličky, před níž stojí litý křížek, na jehož kamenném podstavci je vytesán kalich, mnohem mladší, než aby se z něho dalo něco vyvolávat z husitské minulosti kraje. Jsou tu ještě některá stará stavení i srub, ale hned za vsí se bělal "v rochci" svými kmínky březový háj, tak malinký, že by se v něm mohla skrýt jen jediná dvojice milenců. Na polích pracovaly ženy v červených flámiškách, jejichž jásavá červeň tvořila se sytou zelení jarního žita tak lahodný barevný akord, že musil potěšit oči i srdce. Od Tlumačova ke Stráži se zdlouhavě táhne cesta z kopce do kopce, ale nějaké auto před námi zastavilo a řidič nám nabídl svezení, což jsme rádi přijali a vystoupili až na rozcestí před samou vsí. Nakreslil jsem si tu starodávné stavení u Vostunců s plechovým svatým Janem na kamenném podstavci a rozložitým kaštanem u plotu, že se mi zdálo nejpoetičtějším místem v celé vesnici. Ještě u Pártlů a Gabrielů lze spatřit krásnou lidovou architekturu, ale kus starodávného prostého živobytí dýchne na vás z nizoučké chaloupky u Kučů. Barokní kaplička ušlechtilých proporcí a sličné báně tu stála už v době roboty za tereziánského času.
V Stráži jsme zašli do dvora ke Kozinům, abych si na místě ověřil údaje paní Papouškové, a zjistil jsem opravdovou solidnost všech jejích národopisných studií a vědecké práce.