Myslívský rybník

Reference

Pěšinkami mrtvých :: odstavec 31
V lukách pod vsí jsem zahlédl celý ženský sněm, převracející snopky suchého lnu, a toto starodávné ženské dílo stejně jako praní a bělení prádla u vod přináší do našeho uspěchaného času chvilku poezie a záminku k snění jako četba pohádkové a bajkářské beletrie Hruškový. V Peci na čísle i je zasazena pamětní deska s reliéfem výrazné hlavy, modelované sochařem Aloisem Langenbergerem. Zápisem informuje návštěvníka, že se zde narodil 6. 6. 1865 a svými kořeny tkví chodský básník a národopisec prof. phil. dr. Jan Fr. Hruška. Ještě jsem si nedokreslil tuto sympatickou tvář, a ze stavení vyšla mladá žena, která se provdala za spisovatelova synovce. K vzájemnému údivu jsme zjistili své společné přátele z rybárny u Myslívského rybníka, odkud pochází její tatínek. Byl jsem pohoštěn poutními koláči a prohlédl si se zájmem sbírku rodinných památek a knih milovaného spisovatele, které zde vystavili v jedné světnici pro příležitostné zájemce. V zahrádce před domem kvetly macešky a nedaleko se děti rozhoupávaly na kolotoči za hlasného vyhrávání reprodukované hudby. Také střelnice byla obležena dychtivými střelci, ves byla plná hostů a ze stavení voněly pouťové dobroty. Marně jsem se pokoušel nakoupit pouti dětem svých hostitelů. Myslil jsem na největší perníkové srdce, žel, přišel jsem už ke snědenému krámu. Nedostal jsem ani cukrovou "štangličku", kterou vždycky prodávaly babky při tanečních zábavách, ani cukrový špalek, tak dlouho udržující chuť na ponebí. Když jsem se dost vynadíval na tančící páry, vyšel jsem na obchůzku vsi.