Obděnická pouť ::
odstavce
53, 90, 92
Před kostelem už žloutly lípy, světlo se modralo slívami u doškových střech a za hřbitovní zídkou, pokrytou prejzy, se prostíral kraj sluncem z mlh probuzený: Onen Svět, Hodětín, Nechválice a dál a dál, až někam za Krásnou Horu.
...
Nechválice mají gotický kostel svatého Mikuláše s blýskavou střechou kostelní věží a měly pana řídícího Jiřička, který znal tady každou mez a na jehož učitelské působení vděčně vzpomínají celé generace zdejších školáků.
...
Z Nechválic už není daleko do Počepic, staré vesnice alšovského kouzla, jako stvořené pro předlohu českého betléma. Vše je tu nějak známé a domácké: rybníček s topoly, věž cibulička, statky s pa vláčkami i typická barokní fara s mansardovou střechou. I kovárna má ozdobný štit, přístřešek a větrnou korouhvičku a navíc šrámkovské jméno U Roškotů. Ještě si přimyslete hospodu, kde najdete přestavěnou tvrz s gotickými ostěními a zbytky vodního opevnění, jež nezmizí vám z paměti nikdy. Ano, to je ves starého vladyčího sídla rodu Počepických. Jeho erbovní znamení, bílý čáp se zavěšeným zapečetěným psaním na prsou v červeném poli, je namalován v presbyteriu gotického kostela sv. Jana Křtitele a štít hospody U Čápa honosí se stejnou heraldikou. Chloubou kostelního inventáře je barokní křeslo, vzácná řezbářská práce, před lety vystavená v Praze na výstavě barokního umění.
Nechválice
