valér

Reference

Od Hradce k Počátkám :: odstavec 15
Z čertova kamene, zalesněné dominanty tohoto kraje, spatříme širokou končinu, která se prostírá od Jindřichova Hradce až k Počátkám. Mírné vlny lesů, horizontálně seřazené nad hladiny rybníků, ustupují v šedavě modrém valéru až k jemným liniím obzoru, jenž splývá s vysokým, vybledlým nebem. Slunce střídavě osvětluje pruhy políček, sbíhající se k cestám, vroubeným břízami a jeřáby, a za temnými pásy lesů prozáří parnatou rovinu třeboňskou.
Obděnická pouť :: odstavec 136
Vrací se sem každoročně ze svého pražského domova mezi své, milován a očekáván, aby svou krajinnou ikonografii petrovickou rozhojnil o nové listy. Zůstane už jeho nepopiratelnou zásluhou, že tuto tichou končinu naší vlasti pro české umění objevil a svým zcela osobitým způsobem graficky Vyjádřil. Nejen mezi sběratele, ale i do veřejných sbírek se dostaly jeho jednotlivé listy s petrovickými motivy a celý cyklus, láskyplně rytý suchou jehlou, nazvaný Krajem kamenitým, je dokladem jeho věrné lásky k petrovické krajině. Na všech jeho listech spočívá zvláštní plaché světlo a soustředivá tichost. Vidí, co jiní nevidí, slyší, co jiní neslyší, a dovede i to, čemu se naučit nelze. Dovede vytušit mnohost skrytého života z jediné polní cesty, ne nepodobné krabaté chůzi starého výměnkáře. S křehkou citlivostí si vyváží valér celkem strohého obzoru a pole na kopci si promítne do výsostného zadívání nebes. Tato krajina se nevzdá žádné virtuozitě, žádné laciné snadnosti, každé schéma je tu naráz usvědčeno z chudoby vnitřní, a sebezvučnější frází tu neobalamutíš ani toho nejposlednějšího chalupníčka. černá a bílá. Jak širokou klávesnici umí Štika rozeznít mezi jejími dvěma póly!