• 
• 
• 
• 

Šimon Lomnický z Budce

Reference

• Třeboň :: odstavec 45

  Ve Lhotě už měli před první světovou válkou scelené pozemky, Mazelov zas svého písmáka Václava Frolíčka. Zachoval se i "pelikán" na trhání zubů, s kterým kovářka Fiřtová uměla prý zacházeti lépe než mnozí zubní lékaři, vydatněji technicky vyzbrojení. Viděl jsem jej na vlastní oči u ševětínského lékaře dr. Suchana, známého v kraji svou rázovitostí a osobitými lékařskými metodami. Poseděl jsem s ním v hospodě, kde čepovával trunk Šimon Lomnický z Budce, Rudolfem II. na básníka korunovaný a jako básník dvorský obdařený hojnými příjmy. Po bitvě bělohorské byl prý pro jednu bouřlivou píseň ztrestán stem ran, zchudl a žebral, nazývaje sám sebe Ptocheus. Jung-mann vypočetí na 42 jeho spisů obsahu náboženského, moralistního i satirického. Nejšťastnější dobu života prožil asi v Ševětíně, kde spisoval, šen-koval a jeden čas i rychtařil, pobyv tu po boku své druhé manželky 34 léta.

• Od Hradce k Počátkám :: odstavec 8

  Sedm let působil na zdejší farní škole jako kantor Šimon Lomnický z Budce, básník z doby rudolfínské. Když v minulém století začali vydávat v pražském nakladatelství Ottově známou Ruskou knihovnu, velmi podstatně se podílel na její překladatelské práci zdejší rodák Jaromír Hrubý, který přeložil základní díla z klasické ruské tvorby románové, z nichž uveďme alespoň Turgeněvovy Jarní vody a Šlechtické hnízdo, Dostojevského Bratry Karamazovy a Tolstého Annu Kareninu. Napsal také o těchto i jiných autorech cenné studie, které ve své době seznamovaly čtenáře celkem spolehlivě s životem těchto klasiků. Kromě redaktorské práce v Národních listech věnoval mnoho času dějinám svého rodiště; ještě za jeho života vyšel jeho spis Kardašova Řečice a bývalé panství řečické a z pozůstalosti dr. Bartoloměj Víta vydal jeho Místopis Kardašovy Řečice, díla řečickým rodákům obzvláště milá.