Krajina pod Křemešníkem ::
odstavec
10
Malíř Jiří Mádlo, žák Radův a Silovského na pražské akademii, není podle matričního zápisu rodákem pelhřimovským, ale od svých čtyř let prožíval zde svoje dětství a jinošství, tady vystudoval gymnasium a sem se pravidelně vracívá na dlouhé návštěvy k rodičům. Jako jeho předchůdci v oblasti krajinomalby se nechal okouzlit malebnými motivy pelhřimovskými, jako třeba zákoutím v Děkanské uličce nebo zvláštním seskupením střech Dolní brány či pohledem z děkanské zahrady k Svatému Vítu, a konečně jedinečně neopakovatelnou krásou náměstí s věžní dominantou a renesančními štíty, obnovenými v jemně barevném ladění pastelové hebkosti. Tyto tempery, svěže malované a básnicky cítěné, jsou vlastně předznamenáním grafického cyklu, jímž chce oslavit město, které má rád. Necítí je však ve všem a všudy jen sugescí historických rozpomínek. Vidí i jeho dnešní proměnu a všímá si dělného života v něm. Cyklem z kartáčovny i motivy z průmyslové oblasti města, zejména z Agrostroje, rozšiřuje své umělecké možnosti a vytváří v cyklické grafické skladbě dnešní podobu Pelhřimova.
Mádlo, Jiří
