Od Hradce k Počátkám ::
odstavce
36, 40, 64
Pojďme do Kamenice až na Rachačky, když už jsme tady v kraji, abychom poznali i toto město. Přituleno k úpatí zalesněného kopce, vztyčilo k nebesům dvě červené věže, zámeckou a chrámovou, jméno mu dala obrovitá lípa v zámeckém parku, pamatující prý století třinácté. My jsme přišli na náměstí plné zeleně a vůní, kde kašna, barokní statue svatováclavská i jeden poschodový dům mohly by nám povědět o dětských letech Vítězslava Nováka, autora Jihočeské suity, nejslavnějšího kamenického rodáka. Z místa svého zrození odnesl si možná svůj duchaplný vtip a ironii, ale jistě také svou lyrickou jemnost. Příroda zasahuje až k oknům, vdechuješ tu ostrou silici jehličí i vlhkou vůni hub, puškvorec a vodu.
...
Jako z pohádky vykoukne před městem dřevěná chaloupka, nazvaná Štičí, zastavíš se i u myslivny Johanky, kde se narodila maminka Vítězslava Nováka, na cestě k Včelničce jsem spatřil v lukách opravdu zvláštní rybník, jehož podobu nejlépe vystihuje název Kalich. Včelnička je známá svými sklárnami, v nichž se vyrábí rubínové sklo. Tiché naříkání osik mne provázelo na starém židovském hřbitově, ale já se znovu vracel k městu, mysle na mnoho věcí.
...
Není to nikdo jiný než otec skladatele Vítězslava Nováka, zemřelý v době, kdy bylo synovi teprve dvanáct let.