Obděnická pouť ::
odstavce
27, 30
Nerozpačitý Krčín byl jisté úspěšnější. Dvůr Leptáč u Netolic, věnovaný mu panem Vilémem jako ošidné sporné vlastnictví, vyméňuje za zboží sedlčanské, a po dostavění Rožmberka přesídlí z Krumlova do kraje své matky. Hospodaří pro sebe mnohem opatrněji než jeho tchán Zelendar.
...
Tážeme se právem: byl tento úspěšný podnikavec a hltan života spokojeným šťastlivcem na prahu svého stáří? Pravda, byl opatrný hospodář, byl skoupý i sobecký. Nepřispěla k těmto zvýrazněným rysům tak trochu i mno-žící se rodina? Očekával jistě syna, kterému by jednou předal všechnu svou zkušenost, ale mladá manželka mu rodila dceru za dcerou. Bylo jich celkem šest a on musil počítat s jejich přiměřeným vyvěnčním. Příliš dobře poznal zamlada hořkou závislost vlastní chudoby, poznal i příjemnosti bohatství, moci a slávy, a proto podřizoval okamžitá hnutí srdce potřebám vlastního hmotného prospěchu. Tchán Zelendar mohl být pro něho jen příkladem odstrašujícím, protože se svou příslovečnou poctivostí věru daleko nedošel.
Jan Zelendar
