Krajinou básníkovou ::
odstavec
83
Směrem k Mladé Vožici bychom přišli do Malého Ježova. Pamětní kámen na návsi nám připomíná, že se zde narodil Vojtěch Raňkův z Ježova, nazvaný Tómou ze Štítného "mužem hrozného rozumu" a obdivuhodné paměti. Byl jedním z nejproslulejších Čechů čtrnáctého století a dosáhl rektorské hodnosti na pařížské universitě; pro české studenty zřídil zvláštní nadaci, aby jim umožnil studium na cizích universitách. Proslul také svým uměním řečnickým; zachovala se jeho pohřební řeč nad Karlem IV., kde poprvé byl tento panovník nazván epitetem "Otec vlasti". Jeho odpůrce, arcibiskup Jan z Jenštejna, napsal o něm celou stať, která zrovna nectí svého autora. K předchůdcům Husovým počítáme jiného rodáka z kraje, mistra Matěje z Janova, náboženského myslitele, jenž byl přesvědčeným stoupencem reformní myšlenky, přál si mít církev vroucnou a prostou jako za prvních dob apoštolských. Jeho učení mělo nepopiratelný vliv na českou revoluci husitskou.
Malý Ježov
