Krajinou básníkovou ::
odstavce
59-60, 93
Táhlý hřbet zalesněného Stražiště je dominantou kraje - ale zároveň i směrnicí a mýtem pacovské cesty básníkovy. Z jeho vrcholu je vidět Blaník, Talmberk, Křemešník, vrchy nad Vožicí, šumavský hřeben i pacovské věže s pozadím hradu Kamene. Metlici a vřes vystřídala podivná houba hadovka a balvany zase napadané suché dubové listí s borůvkovými keříčky. Na úpatí stojí mezi duby kaplička svatého Jana Křtitele se zázračnou studánkou, kde na světcův den se konají pouti, v celém kraji vyhlášené. Poutníci si v lahvičkách odnášejí hojivou vodu a bukové větvičky se zvláštními skvrnami na listech kladou doma za obrazy svatých jako poutní památku. Také jsem podlehl víře v jejich zázračnou moc a přinesl si je do Prahy pro vzpomínání na básníkovu krajinu.
Salačova Lhota pod Stražištěm není jen tak lecjaká ves. Před 200 lety zde sídlil Ignác Kletečka, vrchní starší svobodníků, kteří podléhali přímo královské komoře. Odtud se zakoupil do Obrátic, kde byl nalezen zbytek tohoto svobodnického archívu se zajímavými doklady o zakoupení statku v Růžkově Lhotici otcem Bedřicha Smetany. Z dochovaných listin je možno sledovat po dvě staletí v kraji rod Frídů, usedlý v Bradáčově. Věděl Jaroslav Vrchlický při svých návštěvách v zdejší končině, že vlastně prochází domovem svých předků? Kdo nám dnes už zodpoví tuto otázku, která zneklidňuje naše vzpomínání a chce být přece jen něčím víc než vyplněním určité mezery v literární historii...
...
Krásný výhled se nám rozevřel na celý Sovův kraj. Na severní straně matně svítil rybník Skalák svou hladinou, zarostlou cele pryskyřníkem vodním, ale tam dál za modravou vlnou lesů bělají se obě pacovské věže a ještě dál za nimi uzavírá obzor temné mytické Stražiště.