• 
• 
• 
• 

topol vlašský

Reference

• Sláva Sušice :: odstavec 47

  Stromořadí vzrostlých javorů stoupá od Píchu k Hlavňovicům, nejvýše položené vsi na silnici ze Sušice do Klatov. Kolem nevýstavného zámečku Kotzů z Dobrše rozkládá se park se starými duby, sosnami a javory, v lukách u Libětic strmí řada vlašských topolů a jiné dva mohutné topoly stíní kapličku ve vsi. Domovskými stromy jsou tu jeřáby. Celé aleje nechala bývalá vrchnost vysázet od zámku k lesu kvůli kvíčalám. Byly tu v zimě stříleny a posílány za hranice. I bývalý ovčín býval obklopen staletými lipami a jiné lípy von nad šindelovou střechou kostelní. Jak vidno, vždycky si v Hlavňovicích potrpěli na stromy.

• K metropoli kraje :: odstavec 136

  Vykročili jsme stinnou dubovou alejí na hráz rybníka Velkého, jehož dřevěná vazba se zábradlím působila opravdu zvláštním dojmem. Na kolika hrázích jsem už postál, kolik rybníků nakreslil, ale s tímto druhem vypouštěcího zařízení jsem se setkal poprvé. I rybníky Černá a Březovec s hustým porostem žabníků měly stejnou vazbu, další Blatec se bělal peřím kachen z místní kachní farmy, mezi vysokým rákosím žloutly květy pryskyřníku velkého, řada vysokých vlašských topolů přetínala jižní obzor se stříbřitou siluetou Kleti, vánek byl přioděn sladkou vůní bílého jetele a rozezníván bručivým zpěvem čmeláků. U cesty rozkvétaly hrachory a starčky, na hrázích se světlo zamodralo čekankovým květem a vysoké nebe strmělo nad rovinou, jejíž dominantu tvořila sedlová střecha kostelní věže v Nákří. Kromě kamenné gotické křtitelnice a epitafu z 16. století jsme viděli v této vsi hezké štíty u Komzáků a Mikolášů na neupravené návsi s hospodářskými stroji pod stromy, a na samém konci vsi hezký ohrazený parčík s pomníkem padlých, nad nímž voněly lípy a zvučely jako varhany včelím zpěvem.

• Žádnyj neví co sou Domažlice :: odstavec 97

  Mohutná planá hrušeň a řada vlašských topolů jsou předznamenáním Ojezda, jedné z historických chodských vsí, známé tolika čtenářům Jiráskova románu i Vrbových Chodských rebelií. Veliký požár v sedmdesátých letech minulého století proměnil starobylou podobu obce v dnešní výstavnost, ale půdorys statků a návsi je týž jako za starodávna. Před vsí nějaká babička ve flámišce brousila srp, náhle zasupěl traktor a navoněl cestu teplou vůní chléva z roztroušené mrvy, na rybníčku se zabělaly husy a před staveními se sešel ženský sněm, který tě upoutává jasnou červení jupek a punčoch.