Od Hradce k Počátkám ::
odstavce
15, 56, 58-60, 65, 68, 71-72
Z čertova kamene, zalesněné dominanty tohoto kraje, spatříme širokou končinu, která se prostírá od Jindřichova Hradce až k Počátkám. Mírné vlny lesů, horizontálně seřazené nad hladiny rybníků, ustupují v šedavě modrém valéru až k jemným liniím obzoru, jenž splývá s vysokým, vybledlým nebem. Slunce střídavě osvětluje pruhy políček, sbíhající se k cestám, vroubeným břízami a jeřáby, a za temnými pásy lesů prozáří parnatou rovinu třeboňskou.
...
Sousední "starožitné" město Počátky je v sousedském poměru k Žirovnici asi jako Lhenice k Netolicům nebo Pelhřimov k Pacovu. Počátky nemají zámek, byť vyhořelý, ale Žirovničtí musí do počátecké nemocnice, když potřebují vyoperovat slepé střevo nebo vyhojit jiný tvrdošíjný neduh. Počátečtí se oproti nim chlubívali svými lázněmi u Svaté Kateřiny. Působil tam jedno léto jako lázeňský lékař otec bratří Čapků. Jeho syn Karel se tam tehdy zamiloval a bratr Josef mu zvěčnil hradeckou krásku drobnou portrétní kresbou. V sedmdesátých letech minulého století hostily Julia Zeyera, který zde napsal novelu Dobrodružství Madrány.
...
V dvacátých letech pobýval v počáteckém hotelu Modrá hvězda několikeré léto básník Jan Rokyta se svou rodinou. Miloval zdejší tichou končinu se zvláštním druhem olše zelené, lidově zvané "limbí", jíž lidové lékařství přikládá zvláštní léčivou moc. V zdejších lesích rád houbařil, ale hořcového květu se tu nikdy nedočkal - rozkvétá až v podzimkových dnech.
Věrnou láskou miluje své rodiště krumlovský archivář František Navrátil, rok co rok se vracející do otcovského domu, aby zde usebíral myšlenky k chystané velké práci o počátecké historii. Vydal o ní řadu pohledných knížek jako novoročenky a na mnoha exlibris si nechal zpodobit své milované "starožitné" město.
Z Počátek si odvedl svou první choť Emilii, rozenou Nedvídkovou, básník J. V. Sládek, ale netěšil se dlouho ze svého rodinného štěstí. Třiadvacetiletou pochovali na hřbitov u kostela Božího těla a my si tam můžeme přečíst jedny z nejkrásnějších veršů Sládkových:
...
Když už voníme k tomuto hřbitovnímu kvítí, zastavme se ještě u hrobu Antonína Škody, ředitele příbramského gymnasia, narozeného na počátecké Valše. Přeložil Homéra a jiné autory klasické, byv v příbramském konviktu profesorem básníka Karla Tomana, Jaroslava Durycha, Karla Sezimy a dalších jiných. Zastesklo se mu po rodném kraji a dožil tady ve výslužbě roku 1919.
...
Ještě než opustíme toto svaté pole všech Počáteckých, přečteme si na hřbitovní bráně veršování kněze Václava Trubla, zdejšího kaplana. Učil Otokara Březinu a působil svým vlivem na jeho rodiče, aby dali patnáctiletého synka studovat do telčské reálky. Ještě se dočkal prvních knih velikého básníka, vedle jehož svrchovaného umění vypadá toto skládání hodně primitivně, ač mu neupřeme určitý půvab hodně opožděného baroka:
...
Šindelová mohutná báň zvonice i štíhlá vížka jehlanovitého sanktusníku na blízkém hřbitovním chrámu vytvářejí typické obrysy těchto míst pro všechny počátecké rodáky, do jejichž města se vracíme zamyšlenější. Kolem dokola leží chudý kraj s "Černými bratrstvy lesů" a na mezích pod prosvítavými nebesy rozsvícený "sírovým květem" svízelu siřišťového, kraj pozdějších jar a zádumčivějších podzimů než jinde, kraj jeřábů, osik, bříz, jalovců i drobných vsí, schoulených na závětrné straně lesnatých svahů mezi drobnými políčky osad, "v nichž chalupník byl pán a sedlák boháčem". I v létě jsou tu rozevlátá oblaka studenější svou bělí než jinde a tuto zchlazenou melancholickou krásu kvetoucího vřesu, mělkých písčitých oranic, kamení a oblak hluboce procítí každý, kdo sem přijde z kraje odjinud.
Místo drobných řemesel v jizbách, z nichž nejpočetnější byli soukeníci, obuvníci, tkalci a punčocháři, sdružení v cechovních bratrstvech a prodávající své výrobky na trzích domácích i v sousedních městečkách, neslyne ani dnes nějakým zvláštním bohatstvím hmotným. Jistě ani dřív nevynikalo nějakou honosnější výstavností, kterou by bývaly sžehly mnohé požáry, a tak jen farní chrám, svatojanská statue a stará radnice s arkádovitou klenutou podsíňkou jsou významnějšími výtvarnými památkami. Sedmnácté století dalo Počátkům jediného slavnějšího rodáka, Tomáše Pěšinu z Čechorodu, který se stal biskupem ve Smeďerevu a napsal krátké dějiny Moravy i moravských válek, vedené do roku 1526. Synkové ze zámožnějších rodin šli studovat ponejvíce do semináře nebo na učitelství.
Počátky
