Na Soběslavská blata ::
odstavec
35
Do tepla letních nocí voní borky a z vod táhle zaznívá vágní zpěv žab. Čírky tichnou na hnízdech, ba i spící koliha má do peří skloněn svůj dlouhý zobák. Louky se rozhýří květy, barvami a vůněmi. - Bože, kde není léto krásné? - Tady rozkvétá vachtou trojlistou, dáblíkem a kyhankou bažinnou, dávajíc krajině zvláštní barvu i vůni.