• 
• 
• 
• 

Dvorce

Dvorce na Wikipedii

Související

Dvorce, cihelna

kaple sv. Vojtěcha ve Dvorcích

Reference

• Na Soběslavská blata :: odstavec 13

  Temné obrysy stromů na stříbřitém nebi potvrzují moji dávnou kreslířskou zkušenost, že vlastně ony dávají zraku pocit jistoty, když má přesně odhadnout jednotlivé dálkové odstupy, a vytvářejí pocit prostoru. Ve Dvorcích cítíš z dispozic lidových architektur, že se tu dotýkáš jiné krajiny, ať už kreslíš dvoreckou náves s cibulkou kapliční vížky, anebo starý dvůr s mohutnými korunami lip. U cihelny za Dvorci se přesvědčuješ, že i zdejší flóra má už jiný charakter. Tučapská kostelní věž je vlastně hláskou této krajiny a tys právem zvědav, co ti zjeví. Starou zahradnickou tradici objevíš hned u vsi na polích v řadách ovocných stromů, na záhonech růží i zeleniny, na školce s péčí pěstované. S touto květinovou krásou se setkáš i na úpravném náměstíčku a uvědomuješ si, žes v rodišti Karla Ančerla, vedoucího dirigenta české filharmonie.

• Pastvy :: odstavec 12

  Když s věže zavolalo klekání, krajina temněla soumrakem od třemšínské strany a zlatá tvář rybníka Zlatohlavu mizela v šedém závoji, tu oživovaly stíny stromů a dýchaly svými pohanskými kouzly. To nebylo mračno, které hrozivě rostlo do obludných podob a rozměrů - to byl sám Perun - vládce hromu a blesku. Z trávy chladila rosa a bosé nohy se měkce bořily do teplé podušky vyhřátého prachu, když v průhonu nad temnou vlnou praskajícího žita vyhlédla za kravím hřbetem ponurá, přísná tvář staré vědmy. Byla to známá z lučanské krajiny, ze Strahova dvorce. Pocit bezděčného strachu z věcí neznámých a tajemných přejel studenou rukou po horkém čele, táž úzkostná bezbrannost třásla se v duši, jako když jsme poprvé zabloudili v lese nebo viděli sinavou, nepohnutou tvář mrtvého. Ještě doma se bál poděšený pasáček podívati do čtverhranu okna, aby tam nezahlédl uhrančivý zrak a měsíc zastřený havraním křídlem, z kterého potichu kapala krev. Vždyť i nevinné květináče nebyly ničím jiným, než připravenou popelnicí.