Od Milevska k Bechyni ::
odstavec
12
Bylo začátkem října, kdy slunce je stříbřité a tiché, ve školní zahrádce rudly květy jiřin, větve štěpů se ohýbaly k zemi a z humen voněla rozoraná země. Kolikrát se odtud zadíval chlapec Břetislav na osm věžiček sepekovských, z nichž devátá, kopulovitá, zářila jasnou červení pod lesnatým svahem Chlumu. Jak se těšíval na velikou zářijovou pouť, plnou poezie, jejíž barvitá rušnost jistě podněcovala dětskou fantazii. V ambitech poutnické mariánské svatyně i v chrámu samém viděl učitelský synek snad poprvé výtvarná díla. Tehdy ještě bylo možno spatřit i zbytky gotického původního chrámu svatého Mikuláše, pocházejícího ze 14. století, z nichž trčí dnes jen triumfální oblouk.
Chlum u Sepekova
