Břetislav Benda

Břetislav Benda na Wikipedii

Reference

Od Milevska k Bechyni :: odstavce 7, 12-14, 19-20, 65
Pohnutá historie kláštera, založeného roku 1183, je spjata nejen s jménem prvního opata Gerlacha, známého kronikáře, ale i s jménem Žižkovým, který jej se svým lidem dobyl a vypálil. Později patříval strahovským pre-monstrátům. Ještě se ohlédněme po staré latinské škole, projděme stínem klášterního parku Bažantice a odbočme do krajiny, kam patří po zákonu zrození sochař Břetislav Benda. Krajina mezi Milevskem, Bechyní a Táborem je jeho krajinou rodnou a zároveň po rodičích krajinou rodu.
...
Bylo začátkem října, kdy slunce je stříbřité a tiché, ve školní zahrádce rudly květy jiřin, větve štěpů se ohýbaly k zemi a z humen voněla rozoraná země. Kolikrát se odtud zadíval chlapec Břetislav na osm věžiček sepekovských, z nichž devátá, kopulovitá, zářila jasnou červení pod lesnatým svahem Chlumu. Jak se těšíval na velikou zářijovou pouť, plnou poezie, jejíž barvitá rušnost jistě podněcovala dětskou fantazii. V ambitech poutnické mariánské svatyně i v chrámu samém viděl učitelský synek snad poprvé výtvarná díla. Tehdy ještě bylo možno spatřit i zbytky gotického původního chrámu svatého Mikuláše, pocházejícího ze 14. století, z nichž trčí dnes jen triumfální oblouk.
Když chodil s ostatními líšnickými dětmi do milevské měšťanky, jistě se s nimi rozběhl někam na lusky, ale daleko prudším vzrušením pro dětské oči byl průvod masopustních maškar, rok co rok obnovovaný. Jistě jej jako všechny venkovské děti okouzloval les. A tady, někde v lesích dětských let, bych hledal lyrické zdroje jeho umění. Řadime-li právem Břetislava Bendu, žáka Myslbekova a Štursova, mezi básníky české krásy dívčí a ženské, nebudeme její vzory hledat v dílnách učitelů. Předobrazy této sochařské půvabnosti se ukládaly do jeho smyslů už dávno, u líšnických vod, proto cítíme, že je tvořena básnicky, ze vzpomínky, a není pouhým přepisem pózujícího modelu. Toto zdravé ženství je jihočeského rodu, proto je cítíme tak domácky...
Kde bychom měli hledat první Bendovu sochařskou touhu, první záchvěv prstů, modelujících vláčnou hlínu?
...
Když jsme s přítelem sochařem stáli v říjnovém pršlavém podvečeru u hrobu jeho rodičů na sepekovském hřbitově, zadíval jsem se pozorně do tváře otce i matky na Bendově bronzovém reliéfu. Obzíravě jsem nabíral do očí celý tento kraj. Vyvolal jsem si sochu barikádníka od bernartické školy i sošné postavy dělných lidí před milevským kulturním domem a vzpomínal především na jeho tatínka. Jakou by měl tento starý venkovský kantor radost ze synových úspěchů... V svatovítském triforiu jsou první bysty od Petra Parléře a poslední modeloval sochař Břetislav Benda, rodák z líšnické školy. A kolik význačných osobností sedělo jeho synovi modelem. Tato krajina svěřila umělci lyričnost a poezii jako dědictví nezcizitelné, ale obdařila ho i vytrvalou dělností, stejně typickou vlastností domova.
Jiná vzpomínka mne zavedla až k břehům Volhy, do Muzea obrany Caricynu a Stalingradu. Stojí tam na čestném místě Bendova bronzová socha Vítězství jako projev české víry v dobách nejtemnějších. Tímto darem českého sochaře dostalo se bratrským svazkům významu symbolického...
...
Tři výborné sochařské práce, vyšlé z rukou sochaře Břetislava Bendy, rodáka líšnického, zdobí Bernartice. Reliéf Merkura je umístěn na bratrově domě, pomník padlých se symbolickou postavou Republiky si postavili na náměstí a před školou spatříme sochu partyzána.