Poutní místo ::
odstavec
50
Cestou kolem jednoho sroubku vzpomínáš dr. Jaroslava Papouška, který miloval tuto krajinu svého mládí a rodu, a za večerních procházek podél řeky se jeho mysl soustřeďovala k nové vědecké práci. Rádi ho měli Římovští pro jeho lidskou dobrotu i příchylnost, kterou tento tichý, nemluvný člověk projevoval svým ušlechtilým způsobem bez křiklavých gest. V pohnutém roce osmatřicátém psal zde svou poslední práci - žel, gestapácká surovost zabránila jejímu dokončení. Nevím, vědí-li dobře Římovští, kolik lásky k jejich kraji zmařila smrt této vzácné osobnosti.