Obděnická pouť ::
odstavec
145
Dole v úžlabí se temně klikatila Vltava, okrově zasvitly orlické věže i zarudlá střecha Starého Sedla. Ještě jeden pohled k údolí na cibuličku klučenického kostelíka, a ještě vzpomínka na krásné dílo Brandlovo, zde na oltáři umístěné. Polaskejme ještě výšinu Onoho Světa, pozdravme topolovou alej na cestě k Zahořanům, kterou před sto lety vysázela selská radost nad zrušenou robotou. Zapamatoval jsem si z celé vsi jen bělostný štít s pohledem božího oka.