Obděnická pouť ::
odstavce
53, 145
Před kostelem už žloutly lípy, světlo se modralo slívami u doškových střech a za hřbitovní zídkou, pokrytou prejzy, se prostíral kraj sluncem z mlh probuzený: Onen Svět, Hodětín, Nechválice a dál a dál, až někam za Krásnou Horu.
...
Dole v úžlabí se temně klikatila Vltava, okrově zasvitly orlické věže i zarudlá střecha Starého Sedla. Ještě jeden pohled k údolí na cibuličku klučenického kostelíka, a ještě vzpomínka na krásné dílo Brandlovo, zde na oltáři umístěné. Polaskejme ještě výšinu Onoho Světa, pozdravme topolovou alej na cestě k Zahořanům, kterou před sto lety vysázela selská radost nad zrušenou robotou. Zapamatoval jsem si z celé vsi jen bělostný štít s pohledem božího oka.