Josef Šusta ml.

Reference

Třeboň :: odstavce 54, 59
Tento vodní gigant s mohutnou hrází nepřipomíná svým jménem jen Rožmberky. Do jejich historie byl nejdůvěrněji zasvěcen archivář Václav Hadač, jehož monografická práce dosud čeká na své vydání. Na jiném místě jsme pozorněji vysledovali Krčínovo působení i život, ale kamenný kříž s vtesaným znamením "trojrybí" nám přivolal jinou tvář, jejíž bronzovou podobu nechali vděční rybáři zasadit do kamenného památníku na hrázi Světa. Syn historik zvěčnil podobu svého otce Josefa Šusty, ředitele třeboňského panství, ve své knize vzpomínek tak citlivě, že vystupuje před námi jako živá.
...
Nezmínit se o jeho synu profesoru Josefu Šustovi bylo by nevděkem nejen proto, že jde o jednu z nejvýraznějších osobností mezi českými historiky, ale i pro překrásnou knihu třeboňských vzpomínek, v níž je slovem plasticky přesným a zároveň básnicky odstíněným vyvoláván život jeho rodného města na konci minulého století jako kouzelná sonáta. Vědec rozsáhlých vědomostí a širokého rozhledu do obzorů světové politiky byl zároveň nejpříjemnčjším společníkem svých přátel a druhů, skvělým stylistou a rozmarným vypravěčem, milovníkem rozverného vtipu, vysokoškolským učitelem, milovaným žáky. Jeho Dvě knihy českých dějin jsou průkopnickým činem o dějinách hospodářského života českého z konce třináctého věku, v němž pokračuje v díle otcově jiným způsobem. Jeho rozsáhlá stať o pražském groši, jehož zavedení mění v základě celou hospodářskou strukturu doby Václava II., i umění, s jakým oživil pro náš zrak tvář tohoto předposledního Přemyslovce, byly už dříve jedním z mých nejkrásnějších zážitků české historické četby. Škoda, přeškoda, že nám už nedopíše poslední díl své monografické práce o Karlu IV. a že zamýšlené další knihy pamětí zůstaly jenom předsevzetím. Až mrazivě působí jedna jeho vzpomínková pasáž z knihy Dětství a jinošství. Připomeňme si ji!