Bošilec
Bošilec na Wikipedii
Související
kostel sv. Martina v Bošilci
Reference
-
Třeboň ::
odstavec
40
Neviděl jsem na bošileckém mostku dvě panny z lidové písně, ani hrušku jsem nenašel, pod jejfž korunou hrávala prý celá kapela, zato jsem spatřil kazatelnu, která musí udivit každého návštěvníka. Byla původně ve Svaté Magdaléně u Třeboně, ale už několikeré pokolení bošileckých osadníků poslouchá kázání svého faráře z otevřené huby velrybí, kteroužto podobu dal řezbář kazatelně, když ji dělal, nevíme už, na Čí příkaz, ale měla být připomínkou proroka Jonáše ze Starého zákona. Musíme uznale přiznat, že se mu toto dílo zdařilo a patří docela symbolicky právě na Třeboňsko. Rozsáhlé hladiny rybníka Horusického i Bošileckého zaujaly s celou touto krajinou malíře V. V. Nováka, který se zamiloval nejen do jejich hladin, ale bezpečně dovede k nim zasadit i protáhlá bílá stavení s červenými střechami, stodoly, stromy, pole i lesy pod vysokým nebem s plochými, širokánskými obzory. Jezdí sem už řadu let a jeho krajiny poznáme bezpečně podle neopakovatelného "novákovského" slohu.
-
Na Soběslavská blata ::
odstavec
45
Stíny bříz a zeleň pšeničných klasů mě provázely k Bukovsku. Na mírném navrší stranou k západu jsem zahlédl Hartmanice, jejichž náves zdobí několik stavení s krásnými štíty, a ač je tato vesnice vzdálená jen půl hodiny od Zálší, kam patří osadou, nepatří už k Pšeničným Blatům a jejím hospodářům říkají "šutraři". Odtud tvoří hezkou siluetu kostel na Modré Hůrce a kus dál k Týnu leží Žimutice, kde je špejchar ze staré tvrze a v kostele mají sličnou kamennou křtitelnici. Horní Bukovsko má starobylý gotický kostel svatého Štěpána s náhrobními kameny pánů z Mitrovic ze XVI. a XVTÍ. století, který býval dříve farním, a vesnice mívala významnější postavení než v dnešní době. Z návrší přehlédneme velkou část kraje. Na severu se bělají blatské vesnice Zálší, Klečata a Komárov, obzor zavrcholuje hrad Choustník, východní obzor veselská věž a jižněji kostel bošilecký, stojící mezi rozlehlými rybničnými hladinami.