Třeboň ::
odstavce
38, 49
Z Lutové už není daleko k rybníku Staňkovskému, který je z jihočeských rybníků nejdelší. Měří po délce sedm a půl kilometru, jeho obvod přes zi km a u hráze dosahuje hloubky 16 m. Jeho písčité pláže, vroubené pásy lesů, plné překvapivých zákrutů a střídavých scenérií, lákají všechny milovníky koupání. Rozlohou ho předčí Rožmberk, jehož katastrální plocha měří 711 ha, zato nejdelší hráz má Ženich, dlouhou přes 3 km. Nejstarším rybníkem v kraji je Dvořiště a rybník Holenský, největším počtem ostrovů se může zase pochlubit Velký Tisý.
...
Mezi Lomnicí a Slověnicemi se rozprostírá mezi lesy rozsáhlá hlád jednoho z nejkrásnějších a nejstarších třeboňských rybníků. Dvořiště. Sosny a břízky rostou až k jeho břehům, z trav vzlétá dudek, z rákosí volavka, a odraz stříbrných nebes rozvlní na hladině unikavé stíny roháčů. Bílé chocholy suchopýru rozechvívá vánek jako připomínku jedné předbělohorské bitvy, která se udála na zdejší hrázi. Nevíme, zda ji pamatují staré duby, ale zděná bašta na hrázi byla jejím dramatickým dějištěm. Zde se uchytil oddíl Marradasův a Thunovi mušketýři tak vytrvale baštu ostřelovali z děl a tak statečné útočili na nepřítele, že ustoupil k Dunajovicům, kde utrpěl jednu ze svých nejkrutějších porážek. Dnes je to končina z nejtišších a jen zrak vědoucí si na místě hladiny vyvolá starou vodní tvrz slověnickou, jež tu stávala v předhusitských dobách, i klášter klarisek, zrušený při rozšiřování rybníka, kdy zbožné sestry byly převedeny do Krumlova. Tři mosty přerušují slověnickou hráz, dělící dva rybníky, v nichž se zrcadlí bílé štíty chalup i věž farního chrámu, kde byl celá léta ukryt kancionál slověnický, pocházející z patnáctého století. Později byly některým zdejším kališnickým farářem vepsány do něho husitské modlitby a písně. Jen z tohoto důvodu byl v době protireformační pohozen, v devatenáctém století znovu objeven a prodán do třeboňského archívu.
Dvořiště
