Hlasy domova ::
odstavce
190, 192
Kdykoliv jsem šel do Škvořetic, vždycky mě proháněl déšť, po každé jsem viděl oráče oorávat kvetoucí brambory a před vsí v rybníce se koupaly děti.
...
Škvořetice byly známy svou léčivou studánkou a poutěmi. Chodívala na ně i Alšova maminka s chlapci a kupovala si tu písničky, z nichž vznikl její špalíček. Poněkud rozhozená ves si uchovala několik starých stavení, která se zálibou maloval Viktor Stretti, když býval hostem ve zdejším zámečku. Dnes je tu železniční škola a v parku, poněkud zpustlém, slyšíme hochy, hrající odbíjenou. Bývala zde tvrz pánů Kalenických z Kalenic a později Doudlebských z Doudleb, dávno už přestavěná. Ve staré škole si zřídil ateíier malíř Karel Hildprandt, jehož krajinářská práce se soustředila k zdejšímu okolí.