Prácheň ::
odstavec
8
Jen se dívej do modravé dáli a uzříš rozhlednu na vrcholu Svatoboru. (Zase jméno kouzelné a pradávné jako Stohlavec nebo Svat!) Pod vrchem dýmá Sušice. Kněžno Vodolenko, jen pověst zbyla po vás z mythické doby - jen pověst a jméno lázní. Milovala jste svůj lid, nejvíce nemocné a ubohé - i svou smrtí jste jim chtěla posloužit. Poručila jste prý před svým skonem, aby vaše mrtvé tělo naložili na vůz tažený dvěma voly, a na miste, kde se sami zastaví, bylo pohřbeno. I stalo se, a z hlubin vašeho hrobu vytryskl pramen vody hojivé - a my si nad studánkou Vodolenkou tento tklivý příběh znovu oživujeme.